Výsevky jarního ječmene ovlivňují výnosy

Prvořadým předpokladem pro využití výnosového potenciálu pěstovaných odrůd je kvalitní osivo. To je zároveň i předpokladem k dosažení rentabilních výnosů zrna. Kvalita osiva ovlivňuje polní vzcházivost a s tím související úplnost a vyrovnanost porostu. U ječmene a dalších obilnin je důležité docílení optimální hustoty, porosty by neměly být příliš řídké ani přehoustlé. Nižší počet rostlin jsou obilniny schopné kompenzovat vyšším odnožením, ale jen do určité míry. Pro kvalitní založení porostu má proto důležitou roli i výše výsevku, především u jarních obilnin.

Osivo jarního ječmene bylo testováno v maloparcelních polních pokusech založených v letech 2015 a 2016 na pozemcích v Praze-Uhříněvsi, které využívá pokusná stanice katedry rostlinné výroby Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. V pokusech se sledoval vliv výše výsevku (300, 400 a 500 klíčivých obilek na metr čtvereční) a odrůdy na produkční schopnost porostu jarního ječmene.

Přesné maloparcelní pokusy byly souběžně založeny na ekologické a konvenční ploše na parcelkách o sklizňové ploše deseti metrů čtverečních. Na ekologické ploše byl v roce 2015 předplodinou hrách s peluškou na zelené hnojení a na konvenční ploše řepka olejka. V roce 2016 se na ekologické ploše uplatnila předplodina vikev setá, na konvenční pak řepka olejka.

Pokusy byly v obou systémech pěstování vysety ve třech opakováních. Do pokusů bylo zařazeno pět odrůd jarního ječmene. Jednalo se o odrůdy Jersey, Malz, Prestige, Sebastian a Tolar.

V pokusech s jarním ječmenem uskutečněných v letech 2015 a 2016 s porovnáváním tří výsevků (300, 400 a 500 klíčivých obilek na metr čtvereční) se stoupajícím výsevkem na ekologické i konvenční ploše klesalo procento polní vzcházivosti. Počet rostlin na metru se ale s vyšším výsevkem zvyšoval.

V obou letech nejnižších výnosů na konvenční ploše dosahovaly varianty s nejnižším výsevkem a se stoupajícím výsevkem se výnosy zvyšovaly. Bylo tomu tak i při ekologickém způsobu pěstování v roce 2015, zatímco v roce 2016 se v ekologii nejvyššího výnosu docílilo u nejnižšího výsevku a se stoupajícím výsevkem výnos mírně klesal.

 

Ing. Hana Honsová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 1/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *