Současné odrůdy cukrové řepa mají velmi vysoký výnosový potenciál o hodně překračující sto tun na hektar. V praxi se ale dosahuje výnosů o zhruba třetinu nižších. Výnosy cukrovky je možno navyšovat. Vyšších výnosů se dosahuje při co nejdelší vegetaci a při důkladném potlačování plevelů, chorob a škůdců. Podstatný význam má také optimalizace hnojení.
Množství informací z oblasti pěstování cukrovky zaznělo na semináři uspořádaném v rámci cyklu malé zimní řepařské školy v obci Uhy na Kladensku. Výsledky získané z pokusů přednesla Ing. Klára Pavlů, Ph.D., z Řepařského institutu, spol. s r. o. Podle jejích slov pokusy s cukrovou řepou zakládají na šesti lokalitách s různými pěstitelskými podmínkami. Jedná se o Černuc, Bezno, Dobrou Vodu, Vyšehořovice, Sloveč a Bylany. V Úrodě č. 5/2023 o tom informuje spolupracovnice redakce Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Na dosažených výsledcích pokusů se odrazil průběh povětrnostních podmínek loňského roku. Díky sušší loňské zimě se v půdě během předjaří nacházelo větší množství dusíku, proto se doporučovalo nižší hnojení. Pěstitelé v příznivých povětrnostních podmínkách stačili rychle připravit půdu pro setí. Zaset pak stihli rychle, do konce března.
Studenější duben měl za následek pomalejší vzcházení řepy. Na druhé straně ale pozitivum představovalo to, že se v porostech vyskytovalo málo škůdců. V suchém květnu hůře zabíraly půdní herbicidy. Deštivý červen nastartoval vegetaci, ale škodily přívalové deště a na některých lokalitách i kroupy. Následně se už koncem měsíce začala objevovat cerkosporioza a rychle se šířila. Při velmi suchém počasí v červenci se rozvoj této choroby zastavil. Řepa trpěla suchem, chrást příliš nepřirůstal. Ve druhé polovině srpna a v září přicházelo dostatečné množství srážek, řepa přirůstala v kořeni, ale cukernatost klesala. Ideální podmínky panovaly v říjnu, kdy cukrovka rekordně přirůstala. Následoval deštivý listopad, kdy pěstitelé vyorávali velmi zahliněné bulvy. V prosinci rychle přišly mrazy se sněhem, což komplikovalo odvoz. Po oteplení a rozmrznutí uskladněné bulvy začínaly zahnívat.
V pokusech se na šesti lokalitách ověřují různé dávky dusíkatého hnojení. Podle rozborů se předpokládalo, že v Černuci je ideální 80 kg N/ha, v Bylanech 70 kg N/ha a v Bezně 50 kg N/ha, zatímco v Dobré Vodě, Vyšehořovicích a ve Slovči vyšlo, že by se dusíkem hnojit nemuselo. Předpovědi se potvrdily jen na některých stanovištích. Nejvyšších výnosů se v Černuci dosáhlo při hnojení 40 kg N/ha a v Dobré Vodě při 80 kg N/ha. Na ostatních čtyřech místech nejlépe vyšly nehnojené varianty.*
