Půdy podél vodních toků (nivní půdy, fluvizemě) se řadí k nejúrodnějším půdám a jsou intenzivně zemědělsky využívány. Zároveň jsou však s různou periodicitou ohroženy povodňovými událostmi. Záplavové vody i sedimenty s sebou nesou množství rizikových látek a rizikových prvků, jako důsledek vyplavení průmyslových areálů, skladišť chemikálií, čistíren odpadních vod, čerpacích stanic, skládek a podobně.
K tomuto procesu, zejména na dolních tocích, přispívá sedimentace jemných jílovitých částic, na které jsou kontaminanty vázány. Při pravidelných záplavách jsou tak zjišťovány vyšší obsahy kontaminantů v povrchových vrstvách půd než na okolních pozemcích. Ekologická rizika a zvýšená zátěž pro organismus člověka byly prokázány výzkumy realizovanými ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i. (VÚMOP). Na základě výzkumu a vyhodnocením získaných výsledků vznikly mapy výskytu kontaminantů v povodí a metodické postupy pro praktické využití státní správou a pro potřeby zemědělců nebo majitelů ploch, potenciálně postižitelných dopadem povodní.
Ing. Jarmila Čechmánková, Ph.D., společně s kolektivem z VÚMOP pojednávají v článku, zařazeném v prosincovém vydání časopisu Úroda, o výskytu tří rizikových prvků – arzenu, kadmiu a olovu v záplavových zónách vodních toků České republiky. Jak v závěru autoři uvádějí, zvýšený výskyt rizikových prvků v záplavových pásmech řek byl prokázán.*
