Sortiment přípravků na ochranu rostlin se z různých důvodů omezuje. Jaké jsou hlavní příčiny, co to přináší pro zemědělskou praxi a jaké dopady lze do budoucna očekávat, popsali přednášející na živě přenášeném semináři společnosti Corteva Agriscience. Kromě ukončení registrace přípravků lze očekávat snížené dávkování, termínové omezení a další restrikce.
Restrikcím herbicidů a jejich vlivu na ochranu proti plevelům nejen v obilninách se ve své přednášce věnoval doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Konstatoval, že důvodů pro omezování je více. Patří mezi ně transport látek do podpovrchových a povrchových vod, pomalý rozklad a kumulace v prostředí, toxicita pro necílové organismy, potenciální kancerogenita a mutagenita (na principu předběžné opatrnosti). Některé z těchto látek patří mezi endokrinní disruptory nebo se mohou kumulovat v živočišných tkáních.
Způsobů restrikce je také více. Jde o úplný zákaz, snížené dávkování, zákaz opakovaného použití v konkrétním časovém úseku nebo vyloučení z používání v ochranných pásmech vodních zdrojů. Dále může být omezen termín a vytvořena ochranná pásma. V ochranných pásmech na okrajích pozemků se ale například množí plevele a šíří se do pole. Pěstitelé by se podle doc. Jursíka měli připravit na to, že se některé přípravky nebudou moci časem používat v blízkosti lidských sídel a podobně.
Mezi důsledky restrikcí přípravků patří zhoršení konkurenceschopnosti evropských pěstitelů, které dotace nevyrovnají. Jako příklad uvedl, že australský farmář může používat atrazin jak samostatně, tak třeba v ječmenu, který je vůči této látce tolerantní. Ochrana proti některým plevelům bude složitější. Je také možné, že kvůli nadužívání zbylých přípravků začne vznikat rezistence a může docházet k environmentálním problémům. Bude ubývat vícesložkových přípravků a bude potřeba více pracovat se solo aplikacemi a vytvářet si vlastní tank-mixy.
Další podrobnosti ze semináře přineslo poslední vydání týdeníku Zemědělec.*
