Vsadili na jistotu v nejisté době

Zemědělské obchodní družstvo Hořice hospodaří na 2850 hektarech na pomezí dvou krajů – Středočeského kraje a Vysočiny. Rostlinná výroba se snoubí s živočišnou. Kvalitní krmivo pro mléčný skot je základ, a proto farma pěstuje mimo jiné 300 hektarů silážní kukuřice. V podniku se i v období sucha osvědčily stabilním výnosem hybridy kukuřice od společnosti Agrofinal spol. s r. o.: ES Bombastic, Solemio a nově zkouší na běžných plochách ES Joker.

Začátkem září se na farmě ZOD Hořice konal polní den Demopark Agrofinal, kde mohli účastníci porovnat odrůdy kukuřice vhodné pro Českomoravskou vrchovinu. V poloprovozním pokusu byly vidění stálice i nové odrůdy silážní kukuřice: Saiyan (FAO 230), Solemio (FAO 230), ES Joker (FAO 250), ES Recorder, Camarino (FAO 250), Volos (FAO 250), Miramax, Asimov (FAO 260), Greystone (FAO 260) a Impaktit.

Investice do welfare

Jak vysvětlil Bc. Josef Zach, předseda představenstva a současně agronom ZOD Hořice, živočišná výroba je to, co podnik momentálně drží nad vodou. Chovají zde 750 dojnic převážně holštýnského plemene a pečují celkem o 1800 kusů skotu v uzavřeném obratu stáda. ZOD Hořice staví ve středisku v Koberovicích moderní stáje včetně porodny, odchovu telat a dojírny. Finišující projekt, který staví AGOS stavební a. s. Pelhřimov, má za cíl vytvořit pro zvířata maximální pohodu a welfare. Do modernizace stájí podnik investoval přibližně 150 milionů korun. Z hygienických důvodů a kvůli omezení v ochranném pásmu vodárenské nádrže Želivka je vyloučeno kejdové roštové hospodářství, proto veškeré stáje musí být provozovány jako stelivové.

Realizace stavby byla náročná mimo jiné z důvodu náhradního ustájení dojnic, protože jediným možným řešením byla demolice starého kravína a výstavba nového na stejném místě. Stavební práce byly rozvrženy do tří etap, v provozu jsou již porodna a dojírna. Nová produkční stáj by měla být zkolaudovaná koncem listopadu. Nová ustájení jsou otevřená a vzdušná, což přispívá k lepšímu welfare zvířat. Krávy jsou dojené dvakrát denně v dojírně Baumatic. Užitkovost se pohybuje na úrovni 11 800 litrů. Stádo se vyznačuje vysokou dlouhověkostí, kdy některé rekordmanky dosahují 13. až 15. laktace, což znamená věk 16 až 17 let. Základem krmné dávky pro vysokoprodukční dojnice je kukuřičná siláž a senáž. Samozřejmostí je spolupráce s výživovými poradci. Výživa je řešena ve spolupráci s poradenskou firmou Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Mléko dodává farma Mlékařskému a hospodářskému družstvu JIH Tábor. V živočišné výrobě se na farmě věnují také výkrmu prasat s ročním obratem kolem 1000 kusů.

Hospodaří v ochranném pásmu

Zemědělská půda ZOD Hořice spadá do tří okresů – Pelhřimovského, Benešovského a Havlíčkobrodského, a tvoří ji celkem 31 katastrálních území. Z celkové plochy 2850 ha zemědělské půdy tvoří asi 550 ha trvalé travní porosty. Podnik hospodaří v nadmořské výšce 420 až 630 m. Srážky se pohybují kolem 600 mm, ale v letošním roce se zatím projevily výrazné srážkové deficity, které měly vliv nejen na výnosy, ale i na kvalitu produkce. Jak Bc. Zach vysvětlil, rostlinnou výrobu významně ovlivňují přísná omezení spojená s ochranou řeky Želivky a vodní nádrže Švihov. Týkají se jak nižších dávek hnojení, tak významně omezují používání pesticidů.

ZOD Hořice pěstuje na svých polích tržní i krmné plodiny. Krmné směsi si farma vyrábí sama pomocí mobilní míchárny, objemové krmivo je distribuováno pomocí samojízdného krmného vozu Faresin. V osevním postupu má své pevné místo řepka s 350 až 400 ha. Tuto pěstební plochu drží stabilně i přes špatné výnosy kvůli jarním mrazům, protože je podle agronoma nezbytnou v osevním postupu. Dále pěstují ozimou pšenici, sladovnický ječmen a brambory (na 80 ha). Pěstují jak škrobárenské, tak i konzumní. ZOD má okolo 70 % obdělávané půdy spadající do kategorie SEO a MEO-VR. Aby farma splnila nové standardy DZES 5, používá POT podrývání. Pěstuje také meziplodiny, jako jsou hořčice se svazenkou.

Kukuřice – silážní jistota

Kukuřici pěstuje ZOD Hořice zhruba na 300 ha výhradně na siláž. Vzhledem k vyšší nadmořské výšce se orientují na odrůdy s nižším FAO (240–260). Kukuřici letos vysévali koncem dubna s výsevkem 90 000 rostlin na hektar na klasickou vzdálenost řádků 75 cm. Pod kukuřici se aplikuje hnůj skotu v dávce zhruba 40 t/ha, který se zaorává. Rostliny mají k dispozici celkem zhruba 130 kg dusíku na hektar. Na farmě nezapomínají ani na fosfor a preemergentně aplikují herbicid. Podnik využívá prvky precizního zemědělství, zejména navigaci John Deere a přesné setí. Nicméně komplexní technologie, jako jsou sklizňové mapy, nepoužívají. Důvodem je velká variabilita půd (písčitá, kamenitá, rozdílná hloubka ornice) a provozní realita, která neumožňuje zastavit a upravovat aplikační dávky po několika desítkách metrů.

Podnik dlouhodobě spolupracuje s firmou Agrofinal spol. s r. o., od níž pěstuje zhruba na třetině ploch silážní odrůdy ES Bombastic (FAO 240) jako stálici, druhým rokem Solemio (FAO 230) a nově zkouší ES Joker (FAO 250). S těmito odrůdami je Bc. Zach jako agronom velmi spokojený. Oceňuje, že nejsou příliš ovlivnitelné ročníkem a poskytují jistotu výnosu i v sušších podmínkách, které se nevyhýbají ani Českomoravské vrchovině. Rostliny měly začátkem září mohutný a „učesaný habitus“ se širokými listy a vypadaly velmi dobře. „Tyto odrůdy se osvědčily zejména na běžných plochách ve výškách nad 500 metrů, kde jsou porosty nádherné,“ popsal Bc. Zach. Očekává výnos silážní hmoty kolem50 t/ha a více. Optimální hodnota sušiny pro siláž by měla být kolem 32 až 34 %. Kvalitativní posun sledují pomocí pojízdných laboratoří, které poskytují orientační data. Problémem je tady přemnožená černá zvěř, která migruje z řepky do kukuřice a způsobuje škody. Populace zvěře se nekontrolovatelně množí kvůli kůrovcovým kalamitám a ztrátě lesních porostů, což ztěžuje zemědělcům ochranu úrody.

Velkým problémem je podle Bc. Zacha byrokracie a neustálé kontroly. Navzdory těžkostem oceňuje rodinnou atmosféru farmy, která je podle něj důležitější než dravá honba za ziskem. Pevně věří, že investice do nového kravína pomůže zajistit ekonomickou stabilitu podniku nejen nyní, ale i do budoucna.

Článek najdete v Zemědělci v regionu pro Kraj Vysočina 2025.*

Úvodní foto: Bc. Josef Zach je jako agronom s odrůdami kukuřice Agrofinal velmi spokojený. Oceňuje především ročníkovou stabilitu a jistotu výnosu i v sušších podmínkách Foto Lucie Poláková