Již do třetího užitkového roku se dostal letos poloprovozní pokus s osmi českými odrůdami vojtěšky, založený původně na třech stanovištích. Pokusné plochy byly na první pohled vedeny odpovědně, porosty, ač ve třetím užitkovém roce, prakticky nebyly zaplevelené a mezerovité.
Všechna stanoviště byla v řepařské oblasti, ovšem na rozdílných půdách. Pokus v Bezděkově, na pozemcích Oseva Agri Chrudim, byl na středně těžké půdě a vojtěška v něm dala v podstatě porovnatelné výnosy jako na lehké písčité půdě stanoviště Kosičky Agropodniku Humburky. Těžká jílovitá půdy na stanovišti Prasek podniku Rolnická, a. s., Králíky již ale dala některým odrůdám zabrat.
Každá odrůda potřebuje své
Pokusy jsou dílem Ing. Marie Hrubé ze společnosti Agriservis, spol. s r. o. Ta je také vyhodnotila na semináři spojeném s přehlídkou porostů, který proběhl v polovině května v Měníku u Nového Bydžova. Jak ukazuje graf, porovnávající výnos suché hmoty z první seče v roce 2003, na příznivém chrudimském stanovišti se v první trojici umístily Morava, Niva a Vlasta, v Humbukách pak Jarka, Magda a Zuzana, nicméně ostatní odrůdy byly v těsném závěsu. Těžká půda v Králíkách však Nivě naprosto nevyhovuje, což bylo vidět na tomto stanovišti i letos. Porost již začínal řídnout, zvláště v místě průjezdů mechanizace. Velmi dobře se naopak prosadila Magda, Vlasta a nejstarší z registrovaných odrůd Palava.
Poněkud odlišné výsledky dalo hodnocení výnosu suché hmoty ze tří sečí roku 2002. Na středně těžké půdě v Chrudimi dominovaly Palava, Jarka, Niva a Morava, v Humbukách Morava, Vlasta a Palava a nepříznivě těžkou půdu nejlépe zvládly Vlasta, Morava a Jarka. K pokusům je třeba dodat, že odrůda Magda (vyšlechtěná z Palavy) nebyla vyseta na chrudimském stanovišti, které již bylo loni zaoráno, a mezi testovanými chybí nejnovější Oslava. „Na lehčí půdě můžeme sít libovolnou odrůdu,“ shrnula výsledky Ing. Hrubá s tím, že Niva se sice na těžkou půdu nehodí, ale vzhledem k tomu, že byla vyšlechtěna na vyšší fixaci dusíku, vykazuje vysoký obsah cukrů a dusíkatých látek v sušině (téměř 20 %) podobně jako Vlasta.
Šlechtěním proti chorobám
Mezi nejzávažnější choroby vojtěšky patří cévní vadnutí, mezi hlavní původce patří Vericilium albo-atrum, různé druhy fuzárií a Clavibacter michiganensis subsp. insidosus. Jak bylo vidět na pokusných parcelách, nejvíce jím trpí nejstarší Palava, novější odrůdy jsou již daleko intenzivněji šlechtěné na odolnost. „Z přirozeně napadených porostů odebíráme nemocné rostliny, izolujeme patogeny a po jejich namnožení s nimi infikujeme šlechtitelský materiál. K dalšímu šlechtění vybíráme jen ty rostliny, které byly vůči patogenu odolné,“ naznačil Ing. Jiří Babinec, CSc., ze Šlechtitelské stanice Želešice. Upozornil také na změny zákona o osivu a sadbě, ve které m se u vojtěšky mění požadavky na klíčivost osiva, časový odstup množitelských porostů na jednom pozemku a další.
Na další možnost, jak efektivně zakládat porost vojtěšky, upozornil Ing. Jan Kučera ze společnosti Selgen, a. s. „Jako krycí plodinu pro vojtěšku je možné použít hrách, který se poté zpracuje na siláž,“ nastínil postup, který již aplikují v ZDV Fryšták na Zlínsku. Hrách se sklízí při 31 – 34 % sušiny, v této fázi jsou již nasazeny lusky. Do sklizené hmoty se dostane také 10 % mladé vojtěšky. Výhoda proti bobu spočívá především v tom, že se do druhé seče nedostanou zahnilé zbytky strniště krycí plodiny, které působí problémy. Ing. Kučera také naznačil, že stoupá zájem o hrách jako bílkovinné krmivo, přičemž akceptovaná cena se pohybuje do 5 Kč/kg.
Jak uvedl Ing. Josef Holý, PhD., ze Šlechtitelské stanice Želešice, odkud pocházejí všechny testované odrůdy, jejich vojtěšky jsou již zařazeny v Evropském katalogu odrůd polních plodin a pět z nich se také dostalo do postregistračních zkoušek pro Seznam doporučených odrůd. Již zmíněná nová odrůda Oslava je podle něj podobně jako Niva vyšlechtěna na vyšší fixaci dusíku, což je výhodné především pro následné plodiny.
