24.03.2022 | 05:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vojtěška z pohledu agrotechniky

Jeteloviny se využívají převážně jako pícniny. Jsou nejen zdrojem kvalitní píce, ale také se jedná o půdu zlepšující plodiny. Podobně jako ostatní bobovité rostliny fixují vzdušný dusík a mají příznivý vliv na půdní úrodnost. Velmi rozšířená jetelovina vhodná převážně do sušších klimatických podmínek je tolice setá, známá též jako tolice vojtěška nebo vojtěška setá (Medicago sativa L.). Je to jeden z nejvýznamnějších kulturních druhů z čeledi bobovitých. Mezi její přednosti patří vysoká rychlost obrůstání, stabilní výnosy píce, vytrvalost a dobrá odolnost vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Jedná se o nejstarší pěstovanou pícninu, do Čech se vojtěška dostala kolem roku 1700, velkého rozšíření doznala začátkem 20. století.

Vojtěška je vytrvalá plodina, která poskytuje vysokou produkci píce (v příznivých podmínkách i více než 90 t čerstvé píce na hektar a rok) a na jednom stanovišti vydrží po dobu tří až čtyř let. Důležitou roli u vojtěšky hraje kořenový krček, dřevnatý oddenek postupně vtahovaný do země, z něhož vojtěška obrůstá. Zdravotní stav kořenového krčku významně ovlivňuje vytrvalost porostu. Z jednoho kořenového krčku za přístupu rozptýleného světla a kyslíku vyrůstá 5 až 15 vzpřímených lodyh. Výška lodyh se pohybuje od 30 do 100 cm. Vojtěška kvete od května do října a vytváří hlávkovité květenství s 12 až 15 květy světle až tmavě fialové barvy. Plody jsou spirálovitě stočené lusky obsahující 3 až 10 ledvinkovitých semen. Na rozdíl od píce je výnos semen značně nevyrovnaný, pohybuje se v rozmezí od 20 do 300 kg/ha.

Vojtěška pochází ze stepních oblastí malé a střední Asie. Jedná se o teplomilnou rostlinu velmi dobře snášející sucho. Již během prvního pěstebního roku vytváří bohatý kořenový systém sahající do hloubky až dvou metrů. V pozdějších letech vývoje může její kořenový systém dosahovat až do hloubky deseti metrů, na spraších i do 15 metrů, což jí umožňuje čerpat vodu ze značných hloubek. Ačkoliv jde o suchovzdornou rostlinu, její suchovzdornost je dána právě hluboce kořenícím kořenovým systémem a její nároky na množství vody během vegetace jsou poměrně vysoké. Při ročním úhrnu srážek 500–600 mm je schopna dvě třetiny potřebné vody získávat ze srážkové vláhy, zbytek čerpá z podzemních vod. V prvním užitkovém roce vlivem nedovinutého kořenového systému může trpět přísušky.  

Vojtěšce se daří dobře na půdách jílovitohlinitých, hlinitých až písčitohlinitých s neutrální až zásaditou půdní reakcí do pH 6,5. Důležitým faktorem z hlediska výnosnosti píce je provzdušněnost půdy. Na půdách těžkých se ke kořenovému krčku vtaženému do země nedostává dostatek kyslíku a dochází tím ke snížení obrostu rostlin. Naopak na hlubokých provzdušněných půdách typu černozem, rendzin nebo hnědozem dojde k vytvoření mohutného kořenového systému, který je základním předpokladem pro vysokou výnosnost píce. Nevhodnými lokalitami pro pěstování vojtěšky jsou pozemky s kyselými půdami a vysokou hladinou podzemní vody. Hladina podzemní vody by měla být v hloubce 1,5 m a níže. Také špatně snáší sešlapávání, a proto není vhodná do pastevních porostů.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down