Vodárenská infrastruktura by měla být podle ministerstva zemědělství (MZe) v majetku měst a obcí a do budoucna by nemělo být možné její jiné vlastnictví. Na on-line veřejném slyšení Senátu k petici s názvem Voda je život to řekl náměstek ministra Aleš Kendík. Petice, kterou do současnosti podepsalo přes 30.000 lidí, žádá mimo jiné neziskové zásobování obyvatel pitnou vodou a zakotvení ústavního práva přístupu obyvatel k pitné vodě.
„Bereme jako prioritu, aby vlastnictví vodárenské infrastruktury bylo v majetku měst a obcí a chceme, aby do budoucna už nebylo možné, aby infrastrukturu vlastnil někdo jiný. Nebavíme se ale o žádné retroaktivitě,“ uvedl Kendík. Nyní je podle něho ve vlastnictví obcí nebo jejich společností přes 90 procent hodnoty vodohospodářské infrastruktury. „Návrat vody do českých rukou je tady téměř proveden,“ soudí náměstek. Provozních modelů je sice podle něho několik, není možné ale říkat, že některý je lepší. „Žádná data neukazují, že by tam docházelo k nějakým nepravostem,“ řekl Kendík.
Členové petičního výboru se dnešního slyšení přenášeného prostřednictvím internetu neúčastnili. Podle zpravodajky Jaromíry Vítkové (KDU-ČSL) v e-mailu uvedli, že Senát k věci podle nich nepřistoupil dostatečně demokraticky. Vítková míní, že horní komora posuzuje petici zodpovědně. Vilém Žák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) tvrdí, že petice vytváří dojem, že obor vodárenství je v nepořádku a že se v něm děje něco nekalého. „Vodárenství, jak je provozováno, patří mezi premianty,“ uvedl. Senátorka Alena Hubáčková (za KDU-ČSL) hájila model, v němž infrastrukturu vlastní obce a vytvoří si provozovatelskou společnost. Bod petice, který žádá přeměnu vodáren do podoby veřejně prospěšných společností, označila za nehorázný. Senátoři, kteří v diskusi vystoupili, uváděli, že další z deseti požadavků petice se řeší, některé byly už splněny.
Petici nyní dostanou k projednání příslušné výbory a komise. Vzhledem k počtu podpisů ji senátoři proberou také na plénu.
