Hodnocením průběhu počasí a vlhkosti půdy ve vztahu k vývoji porostů jarního ječmene v roce 2016 v Kroměříži se na konferenci Jakost obilovin zabýval doc. Ing. Eduard Pokorný, Ph.D. ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o. Uvedl, že dlouhodobý pokus s jarním ječmenem, který hodnotil, je umístěn na černozemi s vlhkostním režimem nepromyvným či periodicky promyvným a srážky, které spadnou, zasáknou do hloubky 60 cm, což slouží jako zásobárna vody pro rostliny.
„My zemědělci mluvíme o suchu ve chvíli, kdy nedostatek vláhy začne zasahovat do fyziologických procesů rostlin. V roce 2016 zásoba vody, blížící se polní vodní kapacitě, trvala až do třetí březnové dekády a tento stav oprávněně vedl k aplikaci dusíkatých hnojiv. Krátké období poměrně prudkého poklesu zásoby vody, vrcholící koncem března, vedlo ke zvýšení nitrifikace. Toto období bylo přerušeno vysokými dubnovými srážkami a nárůstem zásoby vody v půdě. Pozdější období, charakterizované poměrně vysokou teplotní i srážkovou dynamikou, vytvořilo pro amonizaci i nitrifikaci optimální podmínky a mnohde vedlo k poléhání. Za významné období lze v loňském roce považovat zvýšení teplot koncem dubna a kolem 20. května, při optimální zásobě vody v půdě. Fenologicky to bylo období mezi vzcházením a sloupkováním, kdy oba faktory výrazně přispívají k přijatelnosti fosforu i draslíku. Pozdější pokles vody v půdě, pod bod snížené dostupnosti, trvající do období metání, vedl k optimalizaci příjmu mikroprvků. Za rozhodující podmínky pro vývoj porostu lze považovat prodloužení doby od vzcházení do odnožování, které působilo příznivě na množství odnoží a jejich vyrovnanost. Prodloužená byla rovněž doba od odnožování do sloupkování (120 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem) a zejména období od sloupkování do metání (204 %), což vedlo k založení nadprůměrného množství klásků a kvítků,“ konstatoval doc. Pokorný.
