V polním pokuse probíhajícím v ročnících 2015 a 2016 sledovali odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., a Výzkumného centra Selton, s. r. o., reakce 23 odrůd ozimé pšenice na intenzitu pěstovaní. Aplikovali pěstební systémy, které tvořily neošetřená varianta, varianta ošetřená morforeguláterem a varianty zahrnující použití morforegulátoru a fungicidní ošetření v jednom a ve třech termínech.
Zvýšení intenzity pěstování se projevilo nárůstem výnosů především u náchylných odrůd. Náchylné odrůdy reagovaly v obou ročnících pozitivně také na samotné ošetření morforegulátorem. Vliv ošetření na parametry jakosti (objemová hmotnost a % bílkovin) se prakticky neprojevil, uvádí autoři tohoto výzkumu (Ing. Jana Chrpová, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, Dr. Ing. Pavel Horčička, Ing. Ondřej Veškrna, Ph.D., Výzkumné centrum SELTON s. r. o., Ing. Aleš Nežerka, Rolnické družstvo Bezno) v článku, který vyjde v časopise Úroda č. 12/2016.
Článek vychází z výsledků modelového pokusu a přináší některé obecné závěry:
Výsledky získané ve dvou ročnících s odlišným výskytem chorob dokumentují význam odrůdové rezistence k chorobám, která nabývá na významu zvláště při epidemickém výskytu.
Použití morforegulátoru lze považovat za stabilizační opatření ve vztahu k technologické jistotě sklizně. Je však třeba omezit nepříznivé působení spojené s nevhodnou dobou aplikace, v nevhodné kombinaci, nebo případně s reakcí odrůdy.
Intenzita ošetření přímo neovliňuje parametry jakosti. Ke snížení jakostních parametrů však může dojít v důsledku poškození porostu chorobami nebo poléháním.*
