25.09.2024 | 06:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vliv nízkoteplotní plazmy na klíčivost semen

 

Nízkoteplotní plazma (LTP) je v současnosti jednou z neinvazivních a ekologicky šetrných metod ošetření osiva. V práci byl sledován vliv ošetření LTP na klíčivost semen a aktivitu superoxiddismutázy (SOD) dvou vybraných druhů zemědělsky významných rostlin (pšenice a řepka) uložených po dobu jednoho, deseti a dvaceti roků v Genové bance Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Standardní parametry klíčení zahrnovaly procento klíčivosti třetí den, rychlost klíčení a index klíčivosti. Aplikace LTP zahrnovala tři délky ošetření (20, 25 a 30 min.).

Stručná metodika

Do experimentu byla použita semena rostlin získaná z Genové banky Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni. Semena vybraných rostlin byla uskladněna v Genové bance po dobu 10 (P10) a 20 (P20) roků za teploty –18 °C. Čerstvě sklizená semena byla použita jako kontrolní varianta (P1). Použita byla pouze semena bez viditelných vad či zárodků chorob. K ošetření semen byl použit počítačem řízený komerční přístroj Plasonic generující vakuovou LTP. Ošetřování LTP bylo provedeno ve třech různě dlouhých časových intervalech: 20 (T1), 25 (T2) a 30 min. (T3), kontrolní variantou (C) byla semena, která nebyla ošetřena LTP.

Výsledky

Vyhodnocením parametrů klíčení je patrné, že pozitivní účinek LTP byl zaznamenán u řepky. U některých variant je možné zjistit také u pšenice. Delší časy ošetření mají negativní vliv na klíčivost a vitalitu semen. Klíčová bude další optimalizace doby ošetření LTP pro jednotlivé druhy, případně odrůdy plodin. Ukázalo se také, že s prodlužující se dobou skladování semen dochází ke změnám aktivity SOD v porovnání s kontrolou v závislosti na délce ošetřování LTP. Bylo by proto vhodné zaměřit se na porovnání aktivity SOD s ostatními látkami antioxidační povahy a jejich vzájemné interakce v závislosti na délce ošetřování LTP, což může mít vliv na délku skladování semen v genových bankách, uvádí ve svém článku v časopise Úroda (10/2024) Ing. Martin Matějovič, z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně. Více informací přináší časopisu Úroda.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down