Uplynulý podzim i velká část zimy byly z hlediska povětrnostních podmínek poměrně příznivé pro vzcházení, růst a vývoj celé řady plevelů. Vyšší úhrny srážek spolu se zhoršenými fyzikálními vlastnostmi půdy, popřípadě dalšími faktory, zapříčinily buď rychlý odtok vody z pozemku, nebo naopak voda na polích po dlouhou dobu stála. V místech se zadrženou vodou v různých depresích vznikají podmínky, které jsou vhodné pro vzcházení, růst a vývoj především vlhkomilné vegetace. Do té patří celá skupina významných vytrvalých plevelů.
Kvůli dlouhodobému podmáčení pozemků není možný přístup mechanizace, která by postupně vzkvétající vlhkomilná plevelná společenstva potlačila. Při jejich namnožení je pak regulace značně problematická. Mezi významné vlhkomilné plevele patří například rdesno obojživelné, čistec bahenní, kamyšníky, rákos obecný, orobince, rukev rolní, máta rolní a jiné. Ve svém článku v časopise Úroda se jimi zabývají odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně. Jak v závěru dodávají, vzhledem ke zvyšujícímu se podílu utužené orné půdy a vysokému počtu poškozených a dosluhujících odvodňovacích systémů lze předpokládat, že problematika vlhkomilných plevelů na orné půdě bude i nadále aktuální.
Podrobné informace přináší článek Ing. Jana Štrobacha, Ph.D., a doc. Ing. Jana Mikulky, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně v zářijovém vydání časopisu Úroda.*
