Plevelné druhy s nízkou adaptabilitou nebyly schopné postupně se přizpůsobovat obdělávání půdy a pěstování plodin, a proto z polí postupně mizely. Mnoho druhů vymizelo již v dávné minulosti, jiné v době nedávné, v závislosti na rozvoji technologií pěstování plodin. Plevelné rostliny svázané s technologiemi pěstování některých plodin se po změně technologií nebyly schopny v nových podmínkách reprodukovat a vymizely, jako například koukol polní. Snahou vytvořit co nejvhodnější podmínky pro pěstované plodiny jsou ovlivňována původní rostlinná společenstva. Vývoj druhového spektra plevelových společenstev byl a stále bude ovlivňován celou řadou faktorů.
V poslední době jsme svědky střídání suchých a vlhkých period, což se významně projevuje jak na výnosech plodin, tak i na vývoji plevelových společenstev. Vodní režim našich půd je významně narušen. Vlivem způsobu hospodaření, absencí statkových hnojiv, víceletých i jednoletých pícnin, používání těžké mechanizace, významně stoupá utuženost půd, což se projevuje mimo jiné tím, že na polích vznikají i po krátkodobých dešťových srážkách podmáčené lokality, kde většinou pěstované plodiny postupně odumírají. Tato ohniska jsou pak postupně osidlována vlhkomilnými plevelnými rostlinami, které na těchto lokalitách dominují a postupně se pak na polích šíří. Jedná se většinou o plevele vytrvalé, ale i některé jednoleté druhy.
Více informací přinese časopis Úroda v článku doc. Ing. Jana Mikulky, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.*
