Kvalita osiva patří k nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují tvorbu výnosu. Jedná se o souhrn vlastností a ukazatelů zařazených pod pojmy semenářská hodnota a biologická hodnota. Semenářská hodnota se obvykle vyjadřuje pomocí klíčivosti, čistoty a hmotnosti tisíce semen.
Pro testování kvality osiva se vesměs využívají optimální podmínky. Pro uznání partie osiva máku je stanovena minimální klíčivost na 80 %. V polních podmínkách se však semena setkávají s podmínkami zcela odlišnými, upozorňuje v Úrodě č. 3/2022 Ing. Hana Honsová, Ph.D. v článku, který sepsala spolu s autory z České zemědělské univerzity v Praze.
Připomíná, že kvalita osiva vyjadřovaná semenářskými hodnotami, především klíčivostí, nepostihuje plně biologickou hodnotu osiva, která má rozhodující vliv na polní vzcházivost, vývoj porostů i konečný výnos. Stanovení výsevního množství osiva podle počtu klíčivých semen nedává záruku, že bude dosaženo potřebného počtu rostlin.
Biologická hodnota osiva vyjadřuje vnitřní vlastnosti osiva dané kvalitou živé hmoty semen. Je podmíněna genetickým základem odrůdy a modifikována prostředím, úrovní agrotechniky, kvalitou sklizně a posklizňovým ošetřením, podmínkami uskladnění a konečnou úpravou osiva.
Rozdíl mezi zjištěnou klíčivostí a vlastní polní vzcházivostí osiva souvisí se životností čili vitalitou osiva. Vitalita se popisuje jako přirozený potenciál zdravých semen, umožňující rychlé klíčení a vzcházení po zasetí za rozmanitých podmínek. Obecně vyjadřuje stupeň tolerance osiva k nepříznivým podmínkám při klíčení a vzcházení a stabilitu kvality při uskladnění. Semena s vyšší vitalitou jsou schopna vzejít i za méně příznivých podmínek než semena se sníženou vitalitou, a to při stejné hodnotě laboratorní klíčivosti.
Osivo máku bylo testováno v laboratorních a polních pokusech. Stejně jako v předchozích letech se i v roce 2021 potvrdilo, že osivo se shodnou klíčivostí může vykazovat různou vitalitu, tedy schopnost vzcházet ve stresových podmínkách.
Klíčivost osiva máku testovaného v roce 2021 se pohybovala na vysoké úrovni s ne příliš velkými rozdíly mezi porovnávanými vzorky. Při vzcházení ve stresových podmínkách se rozdíly ve vitalitě osiva prohlubovaly. V porovnání s předchozími ročníky ale byly rozdíly menší.
V polních pokusech za nepříznivých povětrnostních podmínek s nedostatkem vláhy v období vzcházení máku bylo dosaženo nižší polní vzcházivosti. Po deštích se ale hustota porostu zlepšila. Nižší vitalita osiva měla vliv na pomalejší vzcházení porostů. Výnosy se díky dostatku vláhy v létě pohybovaly na vysoké úrovni, přičemž se na jejich výši odrážela vitalita osiva. Měně vitální osivo poskytlo nižší výnosy, uvádí autorka závěrem.
