Moravské a české vinice v souvislosti s klimatickou změnou ohrožuje nový fenomén, kterým jsou choroby kmene révy vinné. Tato onemocnění, mezi něž jako nejznámější patří ESCA, se významně šíří zejména s ohledem na delší periody suchého a teplého počasí střídající se s delšími periodami chladu a vlhka.
Informovala o tom Mendelova univerzita v Brně v tiskové zprávě. Podle jejích expertů se škody ročně pohybují nad hranicí 100 milionů korun. Rozvoj onemocnění ovlivňuje mimo jiné masivní produkce sazenic, pro které neexistuje povinné testování. Na trhu navíc chybí jakýkoliv chemický přípravek, který by révu ochránil. Vinaři tak často musí odumírající části napadených rostlin ořezat a v některých případech celé keře vyklučit a vinohrad znovu vysadit.
Odborníci ze Zahradnické fakulty MENDELU tři roky zkoumali tři vinohrady s odrůdou Cabernet Sauvignon a tři s odrůdou Chardonnay. Každá z nich byla v jiné moravské vinařské podoblasti. „Počet zkolabovaných rostlin u Chardonnay a Cabernetu Sauvignon dosahoval v průměru 1,58 % ročně, přičemž výrazně náchylnější byla odrůda Cabernet Sauvignon. V České republice máme 17 500 hektarů vinic při hustotě výsadby asi 4000 keřů na hektar. Při přepočtení těchto dat se dostáváme na 1,1 milionu keřů odumřelých v důsledku chorob kmene révy vinné," uvedl Aleš Eichmeier z Ústavu genetiky Zahradnické fakulty MENDELU. Celková roční hospodářská ztráta při započítání nákupu a vysazení nových sazenic byla vypočtena na cca 150 milionů Kč.
Podle výkonného ředitele Svazu vinařů ČR Martina Půčka jsou choroby kmene révy vinné velkou hrozbou, kterou se do budoucna bude potýkat doslova celý vinařský svět.„Vinohrady v České republice naštěstí nejsou doposud napadeny do takové míry, jaké musí čelit vinaři zejména v jižních státech Evropy, jako je Španělsko, Itálie nebo Francie, ale i zde tyto choroby způsobují citelné ztráty. Zatím se proti nim bohužel nikde na světě nepodařilo najít účinná opatření. Věříme výzkumným institucím včetně Ústavu genetiky Zahradnické fakulty MENDELU, který patří mezi nejaktivnější, že se jim problém podaří co nejdříve vyřešit," uvedl Půček. Výzkumníci podle něj hledají cesty hned na několika úrovních počínaje šlechtěním odolných odrůd přes prevenci v podobě dezinfekcí a důsledného odstraňování a pálení napadené révy až po využití chemických prostředků.*
