Především kvalitě, ekonomice a pěstitelským technologiím byla věnována konference Ječmen v praxi, kterou ve středu v Libčanech uspořádal Spolek pro ječmen a slad. Akce následně proběhla i na jiných místech.
Kvalitě ječmene, sladu a piva se v úvodu věnoval Ing. Lubomír Jurášek, předseda představenstva společnosti MSK Kroměříž, a. s., a místopředseda představenstva Spolku pro ječmen a slad. Kromě jiného upozornil, že v rámci Evropy loni klesla produkce a plocha (sladovnického) ječmene ve většině regionů, kromě baltické oblasti zahrnující Dánsko, Estonsko, Finsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko a Švédsko, kde naopak vzrostla. Bilance jarního ječmene v EU ze sklizně je taková, že by se mělo zhruba 100 000 tun kompenzovat přebytky ze sklizně roku 2015 a dovozem z Ukrajiny. Ing. Jurášek je toho názoru, že v ČR není dostatek kvalitního sladovnického ječmene a pěstitelé by ho měli nasít a kontrahovat, aby se vyhnuli kurzovému riziku. Konstatoval, že by se pěstitelé neměli bát sklízet ječmen i při vyšší vlhkosti, následné sušení v moderních sušárnách nezpůsobuje žádné problémy. Hovořil také o trendech pivovarského průmyslu. Světová výroba piva neustále narůstá, ale přesouvá se a koncentruje. Ve vyspělých zemích dochází ke snižování spotřeby piva. Rozvoj zažívají minipivovary a mění se struktura výroby piva podle obalů a stupňovitosti. Na semináři hovořil například také Ing. Vratislav Psota, CSc. (Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s.), který se věnoval kvalitě ječmene z loňské sklizně. Kromě jiného uvedl, že probíhala za nepříznivých podmínek, ječmen má zvýšený obsah N-látek, zrn se zahnědlými špičkami, poškozených zrn, ale má příznivý obsah škrobu. Největším problémem je skrytá a zjevná porostlost. Další přednášky byly věnovány zvláště pěstitelským technologiím, výživě a hnojení.*
Další podrobnosti si přečtete v některém z následujících čísel týdeníku Zemědělec.
