Před padesáti lety přišel šlechtitel Václav Cimrmann na to, že jednou z nejzdravějších oblastí pro pěstování brambor v České republice je Velharticko. Proto bylo v roce 1957 převedeno šlechtění brambor ze stanice v Borku u Nepomuku, která byla pro tuto činnost nevhodná, přímo do Velhartic. Šlechtitelská stanice v blízkosti známého hradu se zabývala vždy jen šlechtěním brambor, ať již experimentálním, novošlechtěním či udržovacím. Udržovacím šlechtěním prošlo za tu dobu téměř čtyřicet odrůd a 23 jich bylo vyšlechtěno.
Dnešním pokračovatelem šlechtitelské práce ve Velharticích je VESA Velhartice, a. s., která vznikla v roce 1992 privatizací zdejší šlechtitelské stanice patřící od roku 1977 pod Výzkumný a šlechtitelský ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě. VESA, jinak také velhartická sadba, si tak letos připomíná 15 let od svého založení. A aby letošních oslav nebylo málo, v tomto roce uplynulo šedesát let od vzniku šlechtitelské stanice v České Bělé na Havlíčskobrodsku, kterou VESA zakoupila v roce 2004. Oblast Velharticka je sice velmi zdravá pro výrobu sadby, jsou zde ale horší půdní podmínky a větší svažitost pozemků než na Českomoravské vrchovině.
„Šlechtitelská stanice ve Velharticích se až do roku 1990 zabývala experimentálním šlechtěním, hlavně vytvářením výchozích šlechtitelských materiálů rezistentních vůči virům, háďátkům, rakovině, či mechanickému poškození a udržovacím šlechtěním řady významných českých odrůd,“ řekl týdeníku Zemědělec ředitel akciové společnosti Ing. Viktor Kopačka. „Vyšlechtění nové odrůdy trvá v průměru deset až dvanáct let, a tak není divu, že první odrůda vyšlechtěná ve Velharticích přišla na svět až v roce 1969. Šlo o vysoce výnosnou hospodářskou odrůdu Vydra. Další odrůda Boubín spatřila světlo světa přesně o dvanáct let později, zajímavá byla především tím, že měla stabilní vysoký obsah škrobu přesahující dvacet procent. Až do roku 2000 vznikaly všechny naše odrůdy právě z původních programů zaměřených na určitou rezistenci. Komerční šlechtění jsme zahájili ihned po roce 1990, využívali jsme především výchozí materiály s kvalitním tvarem hlízy a dalšími vlastnostmi, které požadoval trh. Proto nejúspěšnější kvalitní odrůdy konzumních a průmyslových brambor z Velhartic byly registrovány v posledních několika letech.“
Starší odrůdy neobstály
V současné době se na 70 až 75 % ploch v České republice pěstují zahraniční odrůdy brambor. Kde vidí příčinu ředitel Viktor Kopačka? „Po otevření trhu v roce 1990 bylo u nás přihlášeno k registraci velké množství zahraničních odrůd. České odrůdy musely mít do té doby vynikající odolnost vůči virózám, mechanickému poškození a pokud možno kulovitý tvar hlíz, příliš se však nehledělo na ostatní důležité vlastnosti pro obchod a spotřebitele. V zahraničí se již požadovali odrůdy se vzhlednou hlízou oválného tvaru, s jemnou, hladkou slupkou, vhodnou k mytí a balení, pokud možno varný typ A/B , spíše pevnější salátové konzistence se žlutou dužninou, nebo odrůdy se speciálními vlastnostmi pro zpracování na výrobky. Není proto divu, že tyto odrůdy začaly nad našimi vítězit. Zahraniční firmy také převzaly schopné české odborníky z oboru, kteří rozvoji cizích odrůd na našem trhu pomohli. Ztráceli jsme i na poli marketingu, vyšlechtit dobrou odrůdu je jedna věc, ale uplatnit ji na trhu je věcí druhou.“
Podíl zahraničních odrůd se nebude podle Ing. Kopačky určitě již zvyšovat, naopak se budou rozšiřovat domácí odrůdy, neboť jsou vyšlechtěny a dlouhodobě zkoušeny v domácích podmínkách. „Dnes již šlechtíme na požadovaný tvar i chuťové vlastnosti, i když obchod požaduje především hezkou vzhlednou hlízu, která je vhodná pro praní a balení, přitom stolní hodnota ho vcelku nezajímá,“ pokračuje Viktor Kopačka. „Zahraničním odrůdám směle konkurujeme i výnosy. V roce 2000 jsme vyšlechtili velmi ranou konzumní odrůdu Magda, která dává vysokou sklizeň hlíz s velmi dobrou stolní hodnotou v prvních sklizňových termínech. Vyznačuje se vysokou odolností vůči virům včetně viru S brambor, mechanickému poškození a skládkovým chorobám, má oválný tvar, žlutou slupku a žlutou dužinu. V loňském roce jsme vyvezly několik kamionů sadby pro pěstitele v Německu a dnes je o ní veliký zájem nejen u nás, ale také na Slovensku, v již zmíněném Německu, Srbsku, Bulharsku i Polsku. Přestože se její množitelské plochy pohybují od třiceti do šedesáti hektarů, nebudeme v letošním roce schopni vykrýt všechny požadavky. Naší další odrůdou, se kterou slavíme v současné době největší úspěchy, je Westamyl. Jde o polopozdní odrůdu, která poskytuje vysoký výnos hlíz s velmi vysokou stabilní škrobnatostí. Je rezistentní rakovině brambor rase D1, háďátku bramborovému RO1, virovým chorobám, mechanickému poškození, středně odolná plísni na listu i hlízách a skládkovým chorobám. V České republice má více než sto dvacet hektarů množitelských ploch a v Německu dalších téměř sedmdesát hektarů.“
Genetické manipulace mají budoucnost
V současné době má šlechtění ve Velharticích zelenou, a to i díky tomu, že některé šlechtitelské programy podporuje stát dotacemi. Šlechtění je nákladné a díky dotacím mohou západočeští šlechtitelé ročně vypěstovat 60 až 70 tisíc semenáčků brambor, jako výchozího šlechtitelského materiálu pro tvorbu nových odrůd. Toto množství je srovnatelné s velkými šlechtitelskými firmami v západní Evropě.
Postupně roste také počet nově registrovaných odrůd, za posledních deset let jich registrovali už čtrnáct. Kromě již zmíněných Magdy a Westamylu je hodně zajímavá Red Anna, červenoslupká, poloraná odrůda s vysokým výnosem, dobrou chutí i skladováním. Dech nabírá Orbit, raná škrobnatá odrůda, stejně jako poloraný David, určený rovněž k výrobě škrobu. Ve Velharticích věří i letošním novým odrůdám. Obrovský zájem je o Moniku, kterou by mohli ihned vyvážet do Německa, jde o velmi ranou odrůdu s velkými, vzhlednými, oválnými hlízami. Velmi slibně se prozatím jeví další dvě novinky letošního roku. Jde o ranou konzumní odrůdu Barbora, která je charakteristická větší, krátce oválnou hlízou s velmi jemnou slupkou a dobrou chutí a dále o poloranou konzumní odrůdu Nancy. Ta se vyznačuje oválnou vzhlednou hlízou a výbornou stolní hodnotou, varný typ B/A.
O šlechtitelské práci ve Velharticích napovídá i řada polních pokusů. Ve zkouškách ÚKZUZ 2007 týkajících se výnosů velmi raných odrůd v ranobramborářské oblasti se mezi 24 odrůdami umístily velhartické Monika a Magda na prvním a třetím místě ve variantě se závlahou. Ve výsledcích srpnového odkopu SDO v Horažďovicích, týkajících se výnosu škrobu z jednoho hektaru, obsadily západočeské odrůdy 1. (Vladan), 2. (Westamyl), 3. (Orbit), 4. (David) a 9. (Rebel) místo z 25 zkoušených materiálů.
A jak vlastně vznikají názvy odrůd? Bylo zvykem, i když se už od něj upouští, že české konzumní odrůdy mají ženská jména a průmyslové odrůdy pak mužská jména či názvy měst, obcí a pod. Vybrat název není až tak jednoduché, odrůd je mnoho a nové jméno se musí lišit od ostatních minimálně dvěma písmeny a nemůže se u stejné plodiny opakovat.
„U šlechtění je důležitý nápad, ten se realizuje během jednoho roku, ale pak se dalších deset let vybírá nejlepší materiál,“ vysvětluje Ing. Viktor Kopačka. „Šlechtění je dlouhodobý, kontinuální proces a žádná odrůda nemá všech pět P. Domnívám se, že v budoucnu se podaří vnést do rostlin bramboru pomocí genetických manipulací vlastnosti, které se šlechtěním získat nedají. Jsem přesvědčen o tom, že šlechtitelé budou tvořit vynikající odrůdy s dobrým výnosem, vynikajícími chuťovými vlastnostmi s hezkou hlízou, do nichž se pak vnesou další vlastnosti pomocí genových manipulací, například rezistence vůči plísni bramborové. Do výzkumného centra, které se genetickými manipulacemi zabývá, jsme již zapojeni.“
Dobře vybavené zázemí
VESA Velhartice, a. s., je v současné době moderní šlechtitelskou stanicí dobře vybavenou jak po stránce šlechtitelských investic, tak personálního obsazení. Má moderní bramborárny s naskladňovacími a vyskladňovacími linkami a počítačem řízenou klimatizací asi pro 2000 tun brambor, zbylých 400 až 500 tun průmyslových brambor prodává přímo zpracovateli do nedalekých Horažďovic. Vlastní vytápěný skleník o celkové ploše 450 m2, ale i hangárové skleníky o celkové ploše 1200 m2 a řadu síťovníků pro pěstování bezvirové sadby z meristémů. Od roku 1989 provádí na svém pracovišti sledování zdravotního stavu u šlechtitelského materiálu brambor pomocí ELISA testu.
V současné době provádí udržovací šlechtění čtrnácti vlastních odrůd a u každé má několik stupňů množení, takže průměrná velikost parcely je něco málo přes jeden hektar, výměra největší parcely pak nepřevyšuje pět hektarů. Brambory sklízejí jednořádkovými kombajny, nejnovějším je AVR Spirit, který si v akciové společnosti nemohou vynachválit. Oceňují u něj především dobré ovládání - vzhledem k malým parcelám i souvratím, poměrně dobré rozdružování a hlavně odnaťování. Se sklízečem AVR jezdí traktor Zetor 7745, což je poměrně lehký traktor, přesto je to podle ředitele Ing. V. Kopačky vyhovující kombinace i v místním kopcovitém terénu.
