Většina příspěvků, které pro čtenáře připravujeme, zahrnuje údaje z vědeckých publikací. To je nezbytné z pohledu přínosu nových poznatků do praxe, a také pro ověření výsledků našich pokusů, analýz, domněnek (hypotéz), nebo správnou formulaci hypotéz. Univerzity jsou však často kritizovány že jejich vědecké publikace v „impaktovaných časopisech“ nejsou pro praxi přínosem a že tyto články nikdo nečte. Jsme však přesvědčeni, že i pěstitelé řepky mohou ve vědecké literatuře najít zajímavé informace, nebo alespoň něco pro inspiraci, třeba při rozhodování o potřebě základního hnojení před setím.
Zabývá se tím v Úrodě č. 7/2020 v netradičně pojatém článku o řepce spolu s dalšími autory Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Připomíná, že poměrně zajímavou částí vědeckého článku je literární přehled, tedy vyhledání literárních údajů k dané problematice. Nejen vědecké články, ale také závěrečné práce studentů, připravované projekty a podobně tento literární přehled (rešerši) zahrnují. Mnozí čtenáři, absolventi vysokých škol a univerzit, si mohou připomenout, jak se „trápili“ při vyhledávání vhodných podkladů pro literární rešerši jejich diplomových či bakalářských prací. V tomto příspěvku přináší „zkrácenou rešerši“ zaměřenou na vliv živin na růst a vývoj ozimé řepky.
Význam ozimé řepky
S růstem světové populace a souvisejícími environmentálními a energetickými problémy roste poptávka po řepce olejce [1]. Řepka je významným zdrojem rostlinného oleje, který lze použít pro výrobu potravin i biopaliv. Řepkové pokrutiny jsou také vhodnou surovinou pro výrobu krmných směsí pro hospodářská zvířata [2]. Přestože tato plodina má řadu nevýhod, a také odpůrců jejího pěstování, je příkladem využití obnovitelné „zelené energie“ [3]. Mezi významné oblasti pěstování řepky (ozimé i jarní) se řadí Evropa (EU), Kanada, Čína, Indie, Austrálie. [4] ˇOzimá řepka je často pěstována jako intenzivní plodina, kdy, s ohledem na specializovaný sled plodin, jsou omezeny podmínky jejího růstu a zásobení živinami z půdy. To může mít vliv na snížení výnosu semen.
Limitující faktory výnosu
Všechny důvody nízkých výnosů nebo jejich stagnace nejsou dobře známy [5,6]. Výnosový potenciál ozimé řepky je výrazně vyšší než současné dosahované výnosy [7]. Jedním z limitujících faktorů je nedostatečná, nebo nevyvážená výživa rostlin. Většina vědeckých prací zabývajících se problematikou ozimé řepky se zaměřuje na hlavní živiny, jako jsou dusík (N), fosfor (P), draslík (K) [8-10]. Některé práce také zdůrazňují potřebu hořčíku (Mg) [11], vliv pH půdy a vápníku (Ca) [12]. V posledních desetiletích je nezbytné hnojení také sírou (S), a tak jsou publikovány mnohé práce zabývající se touto živinou jako možnou příčinou poklesu výnosů [13, 14].*
Autoři se v článku zabývají i dalšími faktory, které se týkají pěstování této plodiny.
