Po čtyřech letech bádání se podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obilniny – žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. Na výzkumu se podíleli také olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v. v. i. (ÚEB AV ČR), jejichž pracoviště je partnerem Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). Objev, o kterém informuje prestižní vědecký časopis Nature Genetics, poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi.
Žito je po pšenici a ječmeni poslední z trojice nejdůležitějších evropských obilnin, jejichž genom se podařilo přečíst. Šlo o velmi náročný úkol, na kterém pracoval mezinárodní tým vědců ze třinácti zemí, zejména proto, že dědičná informace žita se skládá z osmi miliard písmen, což je téměř třikrát více než u člověka. Přitom větší část této informace tvoří tzv. repetitivní sekvence, které se vyskytují v mnoha kopiích na různých místech genomu, a je proto obtížné určit jejich polohu a sestavit je do větších celků. Tento problém pomohli olomoučtí vědci překonat konstrukcí tzv. optické mapy: „Díky optickému mapování jsme mohli sestavit obtížné úseky, ověřit správnost vytvořené sekvence a opravit případné chyby. Ve vývoji a využití této metody u rostlin patříme ke světové špičce,“ upřesnila Hana Šimková, vedoucí výzkumné skupiny v olomoucké laboratoři ÚEB.
K dosažení cílů projektu přispěli olomoučtí výzkumníci také získáním sekvencí izolovaných chromozomů žita a úplnost sestavené sekvence potvrdili nezávislým stanovením velikosti genomu sekvenované linie. Tímto úspěchem navázali na svou práci z roku 2013, kdy se zásadním způsobem podíleli na získání první verze dědičné informace žita, a napomohli tak k rozluštění dědičné informace triumvirátu nejvýznamnějších evropských obilovin – pšenice, ječmene a žita.
Přečtení genomu žita umožní objasnit funkci jednotlivých částí jeho dědičné informace a jejich vliv na růst a vývoj této plodiny. Nový vědecký objev také najde uplatnění v praxi, protože umožní šlechtitelům rychleji identifikovat geny odpovídající za výnos, kvalitu zrna, odolnost vůči chorobám a škůdcům a také geny umožňující lépe překonávat období sucha. Výsledek výzkumu jedné plodiny, v tomto případě žita, je přitom využitelný i v případě plodiny jiné, pšenice. Důležité geny rezistence žita lze totiž přenést do pšenice, a zvýšit tak její odolnost. Získané poznatky také pomohou urychlit šlechtění člověkem vytvořené plodiny tritikale, která je křížencem pšenice a žita.*
