Výživa plodin po – na dnešní dobu – neobvykle dlouhé a bílé zimě se stala jedním z hlavních témat mnoha jarních seminářů. Za stejným účelem se sešli posluchači také v akciové společnosti AGRO Vnorovy. Kromě aktuálních informací k výživě ozimů se také dozvěděli, co jejich plodinám pod sněhem škodilo.
Na úvod vystoupil se svojí přednáškou doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně. Zdůraznil, že průměrný přívod hlavních živin do půdy hnojením v České republice po roce 1990 prudce klesl. Jestliže se fosforem a draslíkem (počítáno jako P2O5 a K2O) hnojilo kolem roku 1986 na úrovni 80 kg/ha, pak v roce 2008 to bylo (po předchozím mírném vzrůstu) zhruba 14 kg/ha u draslíku a 11 kg/ha u fosforu. Jak doplnil Ing. Milan Hrůza, Ph.D., z akciové společnosti AGROFERT HOLDING, v roce 2009 byly hodnoty ještě nižší, a to zhruba 4,2 kg/ha u draslíku a 4,4 kg/ha u fosforu. Přičítá to předešlému růstu cen hnojiv.
Po výrazném propadu z roku 1990 stoupalo pouze hnojení dusíkem, a to zhruba na 85 kg/ha, což stále nedosahuje původních přibližně 100 kg/ha, konstatoval dále doc. Ryant. Kleslo také hnojení statkovými hnojivy živočišného původu, což souvisí s nižšími stavy hospodářských zvířat. Přísun živin na hektar zemědělské půdy ve statkových hnojivech klesl v roce 2005 zhruba na polovinu oproti roku 1985. Doc. Ryant také upozornil, že se zjednodušil osevní postup, mnohdy jen na střídání obilniny a řepky. „V těchto podmínkách roste význam diagnostických metod, které monitorují aktuální stav dusíku nebo síry v půdě, popř. obsahy živin v rostlinné biomase a umožňují řešit případné disproporce výživného stavu během vegetace,“ konstatoval.
Dusík mnoha forem
Doc. Ryant nastínil také formy, ve kterých se dusík nachází v půdě. Absolutní minimum, zhruba 1–2 %, zaujímá snadno přístupný minerální dusík, zbytek organický. I ten lze dále rozdělit, a to na hydrolyzovatelný (aminy, aminocukry atd.) a nehydrolyzovatelný (organicky vázaný), který převažuje.
Právě stanovení minerálního dusíku (Nmin) je na jaře pro pěstitele důležité. Bez znalostí aktuálního živinného stavu by se hnojit nemělo. Pod pojmem minerální dusík se rozumí součet amonné a nitrátové formy, které se analyticky určují odlišnými způsoby. Orientačně lze obsah Nmin v hloubce 0–30 cm půdy rozdělit do několika stupňů. Za nízký se považuje obsah 5–15 mg/kg, střední 16–30 mg/kg a vysoký 31–45 mg/kg. Pěstitel si tato čísla může snadno přepočítat na kilogramy na hektar, a to vynásobením hodnotou 4,5, uvedl doc. Ryant. Pokud tedy analýza ukáže obsah minerálního dusíku o výši 12 mg/kg, lze počítat je to tedy 54 kg/ha. Například pro pšenici s předpokládaným výnosem 6 t/ha zrna (pro který je potřeba 150 kg N/ha) je potřeba celkem 96 kg N/ha, například 40 kg/ha na regenerační a 56 kg/ha na produkční hnojení.
Doc. Ryant také upozornil, že obdobně jako dusík se v půdě chová síra. Vyplavitelné sírany vznikají z organické formy mineralizací a sulfurikací. Také přísun tohoto prvku je nedostatečný, v tomto případě kvůli nižším spadům, a u některých plodin se projevuje jeho nedostatek. Síra je klíčová především pro řepku (a brukvovité obecně), ale důležitá je také například pro potravinářskou pšenici. Zvyšuje totiž kvalitu bílkovin danou mj. sedimentační hodnotou, což je důležité pro výslednou kvalitu pečiva.
Zima prospěla chorobám
S tradičně kvalitní fytopatologickou přednáškou vystoupil Ing. Karel Říha z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně. Na úvod zdůraznil, že nelze oddělit způsob pěstování, výživu a ochranu. Jako příklad uvedl, že aplikací hořčíku a síry na list snižuje napadení chorobami (a prospívá rostlině jako hnojivo).
Vyjádřil se také k aktuálnímu zdravotnímu stavu ozimé řepky, která byla na podzim zčásti přerostlá. U této plodiny se na jaře vyskytují rostliny vykazující příznaky primární infekce hlízenkou. Dojde k ní za příznivých teplotních a vlhkostních podmínek, kdy myceliem ze sklerocia proroste půdou a napadne kořeny rostliny. K infekci může dojít i při +2 °C, což je teplota, které mohla dosahovat nepromrzlá půda pod sněhovou pokrývkou.
Příznaky infekce jsou podobné jako u verticiliového vadnutí. Pokožka kořenů se snadno odlupuje, cévní svazky však nejsou zčernalé. Na nadzemní části se může objevit bělavé mycelium. Houba likviduje kořen, ve kterém opět tvoří sklerocia. Podle Ing. Říhy je v tomto případě chemická ochrana málo účinná. Důležitá je prevence, tedy dodržování dostatečného odstupu řepky, podpora rozkladu posklizňových zbytků, ev. využití parazitické houby v přípravku Contans WG.
Dalším příznakem, který lze na rostlinách pozorovat, je výsledek podzimního napadení některých částí rostliny plísní zelnou. Příznakem je odumřelý hnědavý list, poškozená tkáň proniká i do růstového vrcholu.
Dost času pro infekci
Ing. Říha také upozornil, že teplý podzim přinesl dlouhou dobu náletu přenašečů virových zakrslostí u obilnin. Ti mohli být aktivní i po ohlášeném poklesu teploty pod 5 °C (která se měří ve dvou metrech nad povrchem), protože v porostu může být v takovém případě podstatně tepleji, i 17 °C.
Na zajímavý aspekt loňského vlhkého léta upozornil Ing. Václav Staněk z Osevy a. s. Některé kvalitní potravinářské odrůdy ozimé pšenice totiž vykázaly nízký obsah N-látek, který se pohybovaly kolem hodnoty 11,5 %. Důvodem bylo nízké hnojení dusíkem ve vztahu k počasí, které bylo příznivé pro růst. Většinu dusíku tedy plodiny spotřebovala na tvorbu hmoty a výnosu.
Ve vztahu k jarnímu setí Ing. Říha připomněl, že vyseté semeno (pokud je vlhké) je již za 12 hodin atakováno půdními patogeny. V období 48–96 hodin jsou aktivovány všechny choroby přenosné osivem a již produkují metabolity, které způsobují například nekrózy klíčků. Zároveň omezují další mikroorganismy v půdě, zvláště ty, které řadíme mezi příznivé.
