V letošním roce si přivezl Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin stříbrnou medaili ze švédské soutěže v pěstování řepky Rapsmästaren. Manažera soutěže, agronoma a člena pořadatelského sdružení Sveriges Frö- och Oljeväxtodlare Albina Gunnarsona jsme pořádali, aby nám zodpověděl několik otázek. Týkají se jak vlastní akce, tak pěstování, významu a podmínek pro pěstování řepky ve Švédsku.
Můžete popsat soutěž Rapsmästaren?
Akci organizuje Sveriges Frö- och Oljeväxtodlare. Je to švédské pěstitelské sdružení, velmi podobné českému Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Sdružujeme 3800 pěstitelů olejnin a semenářských porostů travin o něco déle než 100 let.
Soutěž jsme organizovali podruhé, předchozí ročník proběhl v roce 2016. Vždy měla 40 účastníků, jednalo se o farmáře a poradce, ale také jsme se hodně snažili, abychom získali i zahraniční účastníky. Účelem je prolomit meze při pěstování řepky, otestovat nové nápady a zjistit, jakého výnosu můžeme dosáhnout. Máme však omezení. Tentokrát byl limit maximálně dvanáct aplikací, a protože soutěž probíhala v oblasti ochrany vodních zdrojů, bylo nám povoleno používat pouze přípravky na ochranu rostlin registrované ve Švédsku. Biostimulanty a hnojiva neměla žádná omezení.
Na jaké ploše se ve Švédsku pěstuje řepka a jaký poskytuje výnos?
Řepku celkem pěstujeme na ploše 100 000 ha, 95 % z toho tvoří ozimá forma, zbytek jarní. Průměrný výnos se pohybuje kolem 3,8 t/ha. Máme stále dostatek prostoru pro pěstování této plodiny, ale pečlivě dbáme, aby nenásledovala příliš často za sebou. Našim členům doporučujeme, aby ji nepěstovali častěji než každý pátý rok.*
Celý rozhovor přineseme v některém z následujících čísel týdeníku Zemědělec.