Poslední květnový den otevřel veřejnosti svoje brány Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Především pro žáky škol připravil prohlídku laboratoří, skleníků, polí a techniky, a to ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v. v. i. Organizace si daly za cíl seznámit zájemce s pěstováním plodin, šlechtěním a ochranou rostlin a novými postupy. Kromě jiného se návštěvníci také dozvěděli, že se zelím máme společných přibližně 45 % DNA, s krávou 80 % a s šimpanzem 99 %.
„Den otevřených dveří pořádáme každý rok, je určen pro širou veřejnost s hlavním zaměřením na školy,“ uvedl doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV). Dodal, že celkem letos přišlo zhruba 374 dětí, ale také další návštěvníci. Připravili stanoviště popisující například práci genové banky, ukázky polních pokusů, práci v laboratořích, včelní hospodářství nebo ukázky chorob, škůdců i užitečných organismů v jabloňových sedech. Pro návštěvníky byly připraveny informace o různých způsobech kompostování, zpracování plodin na pelety a štěpku do kotlů a další témata. Sbírka plevelných druhů ukázala tradiční i některé téměř vyhubené plevele jako koukol nebo černýše Na polopatické zahrádce se prezentovalo pěstování okrasných druhů rostlin a zeleniny s využitím biohnojiv a přípravků.
Podrobnosti o genetické informaci se návštěvníci dozvěděli na stanovišti molekulární genetiky. Poster ukazoval, jak se jednotlivé organismy liší svojí DNA a kolik mají lidé z tohoto pohledu společného s dalšími organismy. S prasetem máme například shodných 98 % DNA, s krávou 80 %, s šimpanzem je to necelých 99 %. Také s rostlinami jsme si na buněčné úrovni hodně podobni, se zelím máme 45 % společné DNA, s jablkem 40 %, s pšenicí 50 %, uvedl Mgr. Helmer Štěpán. Dodal, že rostliny mají často mnohem větší genom než lidé, což je zapříčiněno více faktory. Například tím, že rostliny jsou na jednom místě a musejí být připravené odolávat různým podmínkám. Navíc musejí hodně látek syntetizovat, na rozdíl od člověka, který pojídá rostliny a živočichy.
Návštěvníci si mohli na stanovišti vyzkoušet pipetování a prohlédnout elektroforetoměr. Ten má na každé straně jiný elektrický náboj, a tím, že je DNA záporně nabitá, tak putuje po nanesení na vložený gel ke kladnému pólu. Nastříkaná DNA se přitom rozdělí do různých úseků a podle toho lze například analyzovat, o jakou odrůdu se jedná.*
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!