04.05.2008 | 03:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

V Pavlově se opět utkala biovína

Mezinárodní spotřebitelská ochutnávka biovín v Pavlově pod Pálavou poskytla opět širokou paletu produktů z celého světa. Celkem bylo možné otestovat 74 vzorků, kde byla zastoupena červená, růžová a bílá vína od suchých po sladká. Ochutnávku pořádá rodina Abrlova již od roku 2004, kdy jí Pro-Bio, Svaz ekologických zemědělců, udělil Bartákův hrnec, cenu pro nejlepšího ekologického zemědělce.

Nevíce pomyslných medailíMedailová trojice suchých bílých vín Foto David Bouma, celkem čtyři, putovalo do rakvické akciové společnosti Vinselekt Michlovský. Jeho jediný akcionář, doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc., vyslal osvědčené exponáty, většinou oceněné již v jiných soutěžích. Ing. František Mádl z Velkých Bílovic a Vlastimil Peřina (Vinný sklep Eben v Lednici na Moravě) získali shodně po dvou cenách, zbylé čtyři putovaly do zahraničí. Poslední ze „tří mušketýrů“ tuzemského ekologického vinařství, Josef Abrle z ekofarmy Pollau v Pavlově, tentokrát nezískal cenu žádnou. Důvod? Především, velmi silná konkurence, jeho kolegové vybrali opravdu kvalitní produkty. Z pavlovského sklepa také přicházejí spíše vína více prokvašená, tedy s nižším obsahem cukru. V soutěži, především mezi bílými víny, ale vyhrály především exponáty, které měly jejich obsah vyšší.

Osvědčení vítězové
Josef Abrle vyslal do skupiny bílých a růžových vín jen mladá, z loňské sklizně, která sice byla objemná, ale s horší kvalitou. „To množství nás překvapilo. Ale trochu nás zklamala kvalita. Místo aby se cukry s postupující sklizní zvedaly, tak v důsledku počasí klesaly, a to z 21° na 19°. Byla mlha, občas padal sníh, což byla hlavní příčina,“ uvedl vinař. Z poslední sklizně považuje za nejlepší růžový Cabernet Moravia. Víno se při ochutnávce jevilo jako chuťově vyvážené, ale nepříliš výrazné, v porovnání s vyzrálou konkurencí. Má ale spíše vyšší obsah zbytkového cukru (5 g) a dá se čekat, že mu roční odpočinek prospěje, a na příští ochutnávce to bude určitě jeden z adeptů na cenu. O kvalitě exponátů Ing. Michlovského již řeč byla. Vlastimil Peřina uspěl s Malverinou a Hibernalem ročníku 2006 a potvrdil tak loňský úspěch. Sklizeň roku 2007 označil jako dobrou, uvidíme tedy, co Josef Abrle, jeden ze čtyř pionýrů biovinařství v České republicepřipraví pro další ročník soutěže. Ing. Mádl na svojí produkci zemského vína odrůdy neuvádí.
I když jsou zmiňované odrůdy mezi veřejností málo známé a zavedené, pokud se pro ně spotřebitel rozhodne, určitě neudělá chybu. Zajímavý Hibernal je vyšlechtěný v Německu křížením odrůd Seibel a Ryzlink rýnský. Charakterem připomíná ryzlink a Sauvignon. Malverinu vyšlechtili ve Vinselektu křížením odrůd Rakiš a XIV-11-57, chuťově se dá orientačně přirovnat k jemnému Veltlínskému zelenému (jeho červenou variantu má v původu). Modrá odrůda Laurot pochází ze stejné dílny a přirovnává se k Zweigeltrebe. Ta je spolu s Cabernet Franc jedním z rodičů poslední zmiňované odrůdy Cabernet Moravia, vyšlechtil ji Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi.

Biovinařů přibude
Uvedené odrůdy jsou poměrně mladé, v ekologickém zemědělství se ale zřejmě osvědčují. Budoucnost přinese zajímavé porovnání s odrůdami dlouhodobě pěstovanými. Plocha biovinic totiž vzrostla ze zhruba patnácti na 250 ha, zatím jsou v přechodném období upozornil Vlastimil Peřina. Na systém ekologického pěstování totiž přešli vinaři, kteří dosud hospodařili integrovaně. „Největším problémem bude ochrana,“ upozorňuje vinař s tím, že ne všechny odrůdy se pro ekologické pěstování hodí.
Proti houbovým chorobám, především plísni révové, je povoleno ošetřovat vybranými přípravky na bázi mědi, ovšem jen do výše 3 kg Cu/ha. Vlastimil Peřina soudí, že by se během roku měly odebírat ve vinících vzorky listů a sledovat rezidua pesticidů. Mimo jiné také proto, aby se ukázalo, zda se za dobu přechodného období vinice od pesticidů skutečně vyčistí. Biovinaři mohou k ochraně používat například výluhy z rostlin a další přírodní látky, to podle něj ale funguje jen při nízkém infekčním tlaku.
V Pavlově se přátelé biovína scházejí již od roku 2004 Foto David Bouma
Poptávka je mimořádná
Větší množství tuzemských biovinařů ale nakonec možná bude potřeba, nejen proto, že celá tuzemská produkce vína nepokrývá spotřebu. „Je to asi poslední biokošt s takovým množstvím vzorků. Vinaři z Německa a Rakouska tvrdí, že už mají doma takovou poptávku, že nemají zájem sem víno posílat. Obliba biopotravin v posledních dvou letech výrazně vzrostla. Neplatí to jen pro biovína, ale pro celý sortiment od mouky po masné výrobky,“ upozornil Josef Abrle. V soutěži je podle něj zařazeno zhruba 80 % vzorků ze zahraniční, mimo zmiňovaných států také z Chile, Argentiny, Španělska, Jihoafrické republiky či Francie. „Jde především o výrobce, kteří chtějí se svojí produkcí expandovat na sever,“ shrnul vinař. Je mu jasné že se tato konkurenční vína mohou dostatLetošní akce se zúčastnilo více než 100 návštěvníků Foto David Bouma na tuzemský trh. Zároveň ale počítá s tím, že se zákazníci, kteří znají jeho produkci, k němu budou vracet. Potvrzuje mu to také dosavadní vysoký zájem. „Máme vyprodáno. Čekám na výsledky Státní zemědělské a potravinářské inspekce, abych mohl konečně začít prodávat loňská vína,“ dodal s tím, že v minulém roce konečně produkovali biovíno z celých 5,5 ha vinic, protože na části skončilo přechodné období. Proto také zvažuje prodej do obchodních řetězců.
Lze se zamyslet také nad tím, jestli zahraniční vína tuzemským opravdu budou konkurovat. Česká republika má optimální podmínky především k produkci bílých vín, ze kterých na jihu vysoké teploty poněkud „vypálí“ aromatické látky a obdaří je někdy až příliš vysokým obsahem cukrů. Mimo jiné také proto v sekci sladkých a dezertních vín pravidelně vítězí vzorky z teplejších oblastí. Italské Passito V době ochutnávky se réva teprve probouzela Foto David Boumabianco s obsahem cukru 120 g letos ostatně dosáhlo absolutně nejlepší počet bodů. Stejně tak – s výjimkou úplně prvního ročníku – měli letos v červených vínech poprvé převahu domácí producenti. Dosud v této sekci zpravidla vítězily vzorky z Chille a Itálie. V tuzemsku se skutečně dobré červené víno daří spíše v mimořádně teplých letech s dlouhým a sušším podzimem.

Cena musí být rozumná
„Zorganizovat takovou akci není jednoduché. Je třeba sehnat vzorky, aby měli lidé co ochutnávat. Původně jsme začali na třiceti, teď jich máme osmdesát,“ vypočítal Josef Abrle. Do příštího ročníku by rád ve větší míře zapojil regionální centrum svazu Pro-Bio, Vinařský fond ČR a Českomoravskou vinohradnickou a vinařskou unii.
Vinař, jehož obličej je spolu dalšími „ikonami“ českého ekologického zemědělství vidět na billboardech propagujících tuto formu hospodaření si také upozornil, že se hodně investuje do zviditelnění biopotravin, ale jejich výrobců je málo.
Dodal také, že pro odbyt biovína je rozhodující cenotvorba. Za rozumnou cenu považuje rozmezí 3,5 – 4 eura za „sedminku“. Při prodeji během ochutnávky prodával svoji produkci kolem stokoruny, oceněná vína Vlastimila Peřiny bylo možné koupit za 140 Kč. V pražských obchodech jsou ale ceny za ten samý produkt nezřídka o až o stokorunu či více vyšší. To lze těžko akceptovat i v případě, že by byla vína uskladněná v chlazené vitríně, a nikoliv volně na polici, vystavená relativně vysoké teplotě a světlu. Na nešetrné zacházení jsou totiž biovína mnohem citlivější.

Výsledky soutěže Biovíno 2008

 
Název vína
Ročník
Třída
Alkohol (%)
Zbytkový cukr (g)
Vystavovatel
Vína bílá suchá
1.
Rieslaner
2005
J
13,5
3,0
Weingut Rothe (DE)
2.
Malverina
2006
PS
13,0
3,8
Miloš Michlovský
3.
Naturvin bílý
2007
PS
12,5
3,1
František Mádl
Vína bílá polosuchá a růžová
1.
Malverina
2006
VH
12,7
5,0
Vlastimil Peřina
1.
Malverina
2005
J
12,0
7,9
Miloš Michlovský
3.
Hibernal
2006
VH
13,2
8,5
Vlastimil Peřina
Červené víno
1.
Laurot
2005
J
12,5
2,6
Miloš Michlovský
2.
Laurot
2006
PS
12,8
1,9
Miloš Michlovský
3.
Ventura
2006
 
13,5
 
Viña La Fortuna (Chile)
Sladká a dezertní vína
1.
Passito bianco
2005
VB
14,5
120
La Cantina Pizzolato (I)
2.
Scheurebe Grande
2005
J
12,5
20,8
Weingut Rothe (DE)
3.
Naturvin
2006
VH
13,5
42
František Mádl
J – jakostní, PS – pozdní sběr, VH – výběr z hroznů, VB – výběr z bobulí

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down