Na přelomu června a července 2020 se čeští vědci ve spolupráci se společností MEDIAN podíleli na sociologickém průzkumu na téma vztahu k jídlu během pandemie covid-19, uvedla to v tiskové zprávě Ing. Radoslava Kvasničková z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin. Na výzkumu, který podpořil program Akademie věd ČR Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, spolupracovali odborníci z Ústavu geoniky AV ČR, Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky jejich dotazníkového šetření naznačují solidní míru potravinové odolnosti českých domácností vůči krizím.
Český tým byl součástí mezinárodního projektu, který probíhal pod vedením Danish Technological Institute a Copenhagen Business School ve dvaceti evropských zemích. V rámci České republiky proběhlo online a telefonické dotazníkové šetření s 530 respondenty reprezentativně vybranými pro celou populaci. Výzkum ukázal, že naprostá většina domácností připravovala v době pandemie jídla zejména ze základních surovin a nespoléhala příliš na polotovary. Pozitivně lze hodnotit také fakt, že v době krize lidé méně plýtvali jídlem, a to i přesto, že měli větší zásoby potravin.
Bohužel, protipandemická opatření měla za následek snížení příjmů nebo očekávání snížení příjmů u části obyvatel, a s tím spojený i nárůst obavy o nedostatek jídla během pandemie (uvedlo to 23 % respondentů), především u lidí v produktivním věku. I když je zatím těžké hodnotit dlouhodobější proměny chování a postojů k jídlu, tento aspekt považuje Barbora Duží z Ústavu geoniky Akademie věd ČR za zajímavý: „Přibližně šestina respondentů uvedla, že je pro ně jídlo důležitější než v době před pandemií a že u nich došlo k proměně pohledu na jídlo, obvykle směrem k větší šetrnosti a přemýšlení o původu či důležitosti jídla.“ Nezanedbatelný podíl domácností byl odolný vůči krizi také díky schopnosti vypěstovat si vlastní potraviny. Podle Jana Vávry z Jihočeské univerzity jako významný pozitivní faktor zafungovala i česká tradice zahrádkaření: „Již před pandemií si pěstovalo nějaké plodiny 44 % obyvatel, dalších 14 % o pěstování přemýšlí. Z jiného úhlu pohledu lze uvést, že 15 % respondentů zvažuje výraznější pěstování plodin, tedy buď začít, nebo pěstovat více, právě kvůli zkušenostem se situací během koronaviru.“
Hlavním způsobem obstarávání potravin zůstaly i během krize běžné nákupy v supermarketech i v menších obchodech. Ačkoli mezi některými skupinami obyvatel narostlo využívání online nákupů potravin a donáškových služeb, z pohledu celého Česka nezaznamenali výzkumníci výraznější posun.
Mezinárodní výzkum, do kterého jsou zapojeni čeští vědci, zatím nekončí. Následovat bude podrobná statistická analýza dotazníků a příprava dat pro unikátní mezinárodní srovnání. Tomu se bude tým ve složení Barbora Duží (Ústav geoniky AV ČR) Zdeňka Smutná (Univerzita J. E. Purkyně) a Jan Vávra (Jihočeská univerzita) věnovat na podzim. Díky tomuto rozsáhlému projektu bude možno porovnat specifika odlišných států i dopady různých průběhů první vlny pandemie v Evropě.*
