Řepka, pšenice a jarní ječmen byly hlavními tématy polního dne v Červeném Újezdě na výzkumné stanici České zemědělské univerzity. Vedle obvyklých pokusů s odrůdami, výživou či přípravky bylo ale letos vidět, jak si která plodina poradila se suchem. Nejhůře dopadl mák, proto také padla rada: zachovejte i horší porosty.
„Výhledy na cenu máku jsou skvělé,“ konstatoval v úvodní přednášce prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) podle kterého se bude pohybovat v rozmezí 30 až 40 Kč/kg. Plocha by letos měla dosáhnout asi 70 tis. hektarů. „Kdo máte mák, snažte se zachovat i špatné porosty, které dají 0,4 až 0,5 t/ha,“ dodal prof. Vašák a doporučil věnovat velkou pozornost ošetření proti krytonosci kořenovému, který letos škodí ve velkém. „Rostliny jsou kvůli suchu ubohé,“ shrnul současný stav Ing. Pavel Cihlář, Ph. D. z ČZU, který se touto plodinou významně zabývá. I přesto, že mák zaseli včas, je malý a živoří. V pokusech s různými úpravami osiva a preemergentními herbicidy tedy bohužel nebylo co ukazovat. Oproti tomu ozimá pšenice a řepka zatím výraznější negativní reakci na sucho nevykázaly.
Svět postrádá obilí
I přes horší stav porostů vyzněl úvodní seminář spíše pozitivně. „Po ropě a kovech nastane poptávka po komoditách z rostlinné výroby. Celosvětově se nedostává obilovin, zvláště krmných,“ konstatoval prof. Vašák. Roste totiž objem živočišné výroby a produkce biolihu, chybí proto kukuřice, pšenice a velké propady se objevují také u ječmene. Výrazně se nedostává olejnin, protože jejich spotřeba ve světě enormně stoupá. Evropská unie také zvyšuje svoje negativní saldo v agrární bilanci – podstatně více začíná dovážet komodity z této skupiny. Porosty v Evropě také letos poškodilo sucho a pozdní mrazíky. „Ceny agrárních surovin nutně porostou,“ soudí proto prof. Vašák.
I přes současnou vysokou poptávku po řepce jí ale nepředpovídá příznivou budoucnost. „Bude prohrávat s ostatními plodinami, pokud nezvedneme výnos nad čtyři tuny a nezůstaneme s náklady na 16 až 18 tisících korun na hektar, abychom se vyrovnali s tím, že farmářská cena poklesne na 4200 až 5000 Kč,“ konstatoval. Olej bude podle jeho názoru pocházet především ze sóji a olejné palmy a na evropský trh se dostane po usnadnění volné soutěže, podobně jako je tomu nyní u cukru a škrobu. Tyto změny nás ale zřejmě čekají zhruba až za 15 let, do té doby bude řepka stále „velká“ plodina.
Jarní ječmen trpěl suchem
Polní den, kterého se zúčastnilo téměř 80 lidí, proběhl koncem dubna. Zvláště na jarním ječmeni tedy byly vidět důsledky dlouhotrvajícího sucha. Jak uvedl Ing. Ladislav Černý z ČZU, plodinu vyseli kolem 13. března a žádné problémy neočekávali. Ječmen ale začal vzcházel až po 25 dnech kvůli nedostatku vody. „Kdybychom to věděli dříve, seli bychom hlouběji než do dvou až tří centimetrů,“ dodal.
Na zhruba osmnácti odrůdách porovnávají již pátým rokem dvě pěstitelské technologie – standardní (60 kg N/ha a výsevek 350 zrn/m2) a intenzivní (90 až 100 kg N/ha a 500 zrn/m2). Ty se liší dalšími vstupy. Letos byl do pokusů nově zařazen Bojos, který zatím nejhůře reagoval na sucho, a Sebastian.
Sčítání rostlin zatím ukázalo, že v průměru byla u nižších výsevků vzcházivost 77 %, u vysokých 58 %, což si pokusníci vysvětlují konkurencí rostlin mezi sebou. Jednotlivé způsoby moření přitom nevykázaly významné rozdíly (testoval se Vitavax a ten dále v kombinaci s přípravky Sunagreen a PK fobic, rozhodnou ovšem výnosové znaky). Další sčítání po týdnu ukázalo úbytek rostlin v rozmezí pět až dvanáct procent, přičemž u nižších výsledků se hodnota pohybovala na spodní hranici. „S tím je třeba počítat a podporovat odnožování,“ konstatoval Ing. Jan Křováček z ČZU.
Hovořilo se také o dalším způsobu využití přípravku Sunagreen, a sice k redukci slabých odnoží. Princip spočívá v tom, že přípravek založený na auxinu při aplikaci ve fázi BBCH 29 (konec odnožování) podpoří silné odnože.
Klíčový je dusík
O odrůdě Sebastian se nad políčky rozproudila živá diskuse. „Hodí se na úrodné půdy, my jsme ho tu nedokázali ani jednou vyživit. I při 90 kg N/ha a více má devět až deset procent bílkovin, ale dává slušný výnos. Možná budeme muset jít na 120 kg N/ha,“ zaznělo od výzkumníků. Příliš velký nebo malý obsah dusíku v zrnu byl vděčným tématem. Obsah N-látek vzroste například tehdy, když rostliny před sklizní zaschnou. Vytvoří se totiž menší zrno, které má větší podíl obalových vrstev. A ty obsahují především bílkoviny. Záleží ale také na odrůdě. Například Xanadu má v porovnatelných podmínkách o 1 % nižší dusíkaté látky než ostatní, protože tak byla vyšlechtěn, zaznělo z pléna. Stodvacetikilová dávka dusíku také nemusí znamenat problémy s nadměrným obsahem bílkovin v zrnu. Zvláště na dobrých půdách je taková výše hnojení žádoucí.
Jarní ječmen je podle prof. Vašáka plodina, které se dá velmi snadno intenzifikovat, protože mimořádně dobře reaguje na každý vstup a vysokou úroveň agronomické kázně. Vedle zmíněného Sunagreenu se osvědčilo používání Atoniku, Terpalu C či herbicidu Mustang, stejně tak jako jeden až dva postřiky fungicidy.
Na současné oteplování lze podle něj reagovat rozšiřováním pěstitelského areálu do větší nadmořské výšky, například na Českomoravskou vysočinu. Zajímavou myšlenkou je setí jarního ječmene již na podzim, protože například v Červeném Újezdě tato plodina vzešlá z výdrolu ve třech z pěti let bez problémů přezimovala, jednou vyzimovala zcela a jednou z poloviny.
Velká intenzita se nevyplatí
Pokusy s řepkou patřily na stanici mezi nejrozsáhlejší. Letos bylo k vidění šedesát odrůd, tedy o dvacet více než v minulém roce. Mimo běžně pěstovaných šlo také o materiály z evropského katalogu a novošlechtění.
Sledovala se jejich reakce na dvě intenzity pěstování, ekonomickou a experimentální. Jak se po pěti letech sledování ukázalo, vyšší intenzita sice poskytuje na pokusné ploše vysoký výnos (6,8 t/ha oproti 6 t/ha u nejvýkonější odrůdy v minulém roce), v praxi se ale nevyplácí, uvedl prof. Vašák. Důvodů je několik. Výnosový rozdíl se zpravidla pohybuje v rozmezí 0,4 až 0,5 tuny, což nezaplatí zvýšené vstupy. „Dále jsme se přesvědčili, že je obrovský rozdíl mezi reakcí odrůd na malých parcelkách a na velkých polích,“ konstatoval. Na pokusných plochách dávají například hybridy o deset až dvanáct procent vyšší výnos než liniové odrůdy, v praxi jsou to ale pouze dvě až čtyři procenta. Vzniká otázka rentability, protože se vždy najde liniová odrůda, která dává vyšší výnosy nežli hybridy, zdůraznil prof. Vašák. Příčinou je podle něj skutečnost, že vzrůstné hybridy na malých pokusných plochách potlačí okolní rostliny. Dalším klíčovým bodem je také správné termínování vstupů, které na velkých plochách nemusí být vždy z mnoha důvodů optimální.
Nad kvetoucími porosty padlo i několik dalších zajímavých informací. Že řepka dobře přestála zimu je obecně známo. Zároveň se jen v malé míře objevil blýskáček, protože ho zřejmě omezily entomopatogenní houby, a ani sucho plodinu příliš neovlivnilo, jak uvedl Ing. David Bečka, PhD., z ČZU. Jako zajímavá herbicidní kombinace do řepky byly zmíněny přípravky Treflan 48 EC (není do plodiny registrován) a Devrinol 45 F, které odstraní jak běžné plevele, tak výdrol ječmene.
Dvě sklizně do roka …
V souvislosti s letošní teplou zimou a obecně diskutovaným globálním oteplováním padla také otázka na možnosti dvou sklizní do roka. Podle prof. Vašáka by to teoreticky možné bylo, pokud by se některá plodina sklidila do poloviny až konce června (například v polovině září zasetý jarní ječmen). Následně by do konce roku ještě mohlo stihnout dozrát proso (udělá ale drobné zrno), pohanka či ranné brambory. Obecně by bylo třeba volit plodiny fotoperiodicky neutrální, nebo krátkodenní.
Na přetřes přišel i nedostatek vody. Zkušenosti s ním si přivezl z Tasmánie Ing. Cihlář: „Támhle, kde jsou ty vrby,“ ukazuje na blízký ostrůvek zeleně „je zřejmě močál. Australan by tam už měl přehradu, ze které by zavlažoval okolní pole. Takhle využívají každou vodoteč, každou prohlubeninu v krajině. Všude se snaží svést vodu, aby jim ani kapka neutekla.“ „Važte si močálů,“ uzavřel proto s mírnou nadsázkou prof. Vašák.
Foro: Ztlustlé a zkrácené (vlevo) kořeny ječmene jsou typické pro poškození herbicidem Devrinol 45 F
