Pěstování brambor je neodmyslitelně spjato s krajem Vysočina. Proto také seminář věnovaný této plodině uspořádala společnost Syngenta Czech, s. r. o., tradičně v Havlíčkově Brodě. Přestože tuto akci věnovala zejména ochraně brambor, na úvod zazněla zajímavá přednáška zaměřená na současnou situaci na trhu brambor.
Jak předeslal Ing. Milan Čížek, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, úroveň farmářských cen brambor je momentálně nižší než v předchozím období a nedá se očekávat žádný výrazný nárůst. Uvedl, že podle Ústředního bramborářského svazu ČR v současné době není v tuzemsku dostatek kvalitních konzumních brambor vhodných k mytí nebo balení, což je impulzem pro nejvýznamnější producenty brambor k jejich dovozu do České republiky.
Produkce EU-5
Pro přehlednost Ing. Čížek informoval o výměře a produkci brambor nejvýznamnějších pěstitelů v unii – EU-5 (Francie, Belgie, Nizozemsko, Německo a Velká Británie) v posledních dvou letech. Zaměřil se zejména na Belgii, kde je nárůst plochy i produkce meziročně enormní (plocha v roce 2008 byla 50 903 ha, v roce 2009 – 59 628 ha, produkce v roce 2008 činila 2 540 000 tun a v roce 2009 – 2 830 000 tun).
U ostatních zemí EU-5 k významným posunům nedošlo. Celkově se tedy plocha brambor meziročně zvýšila o 2,3 procenta a produkce o 2,8 procenta, konstatoval.
Produkce největších pěti hráčů na evropském trhu s bramborami ovlivňuje nejen situaci u nich, ale také v ostatních evropských státech včetně ČR. Časopis Euro Potato uvádí, že ze zemí EU-5 se mnoho brambor exportuje, zejména z Belgie. Produkce směřuje do zemí východní Evropy, to znamená do Maďarska, Bulharska, Rumunska a dále do jižní Evropy do Portugalska. ČR je pro země EU-5 nepodstatným odbytištěm.
Pohled na výnosy
Při podrobnějším průzkumu grafu, kde Ing. Čížek porovnával výnosy EU-5, EU-15, ČR, SRN a EU-27 v letech 2003 až 2009, na první pohled Česká republika výrazně zaostává. Ve státech EU-5 neklesly výnosy ve zmiňovaných letech pod 40 t/ha, v EU-15 se pohybují v rozmezí od 33 do 38 t/ha, v Německu jsou na podobné (spíše vyšší) úrovni jako v EU-15, výjimkou ve sledovaných letech nebyl v SRN ani průměrný výnos kolem 44 t/ha. Pokud se podíváme na celou EU-27, průměrný výnos v roce 2009 činil 28,5 t/ha. Pro zajímavost ČR loni vykázala výnos 25,3 t/ha, což podle Ing. Čížka znamená, že stále máme velké rezervy. V jednotlivých letech od roku 2003 se průměrné výnosy brambor v České republice pohybovaly mírně nad nebo pod 20 t/ha, jen v roce 2005 pokořily hranici 25 t/ha.
Ing. Čížek dále připomněl podíl produkce ČR na produkci EU-27. Za prezentované období deseti let tuzemská produkce pravidelně tvoří asi 1,5 % produkce EU. „Znamená to, že nejsme výraznými hráči na evropském trhu, podíl se nezvyšuje ani nesnižuje, v posledních letech se spíše ustálil,“ sdělil přednášející.
Nepoměr mezi dovozem a vývozem
Ing. Čížek se zabýval také dovozem a vývozem brambor v posledních třech marketingových letech. Zdůraznil, že nejmarkantnější rozdíly mezi exportem a importem komodity jsou u konzumních brambor ostatních a hranolků. Od 1. července 2009 do konce ledna 2010 se do ČR dovezlo téměř 36 000 tun konzumních brambor, zatímco se vyvezlo pouze přes 16 000 tun. Podíl vývozu na dovozu je velmi nízký a netvoří ani polovinu, zdůraznil Ing. Čížek. Druhá velká položka, která nás ohrožuje, jsou hranolky (od 1. 7. 2009 do konce ledna 2010 se po přepočtu na syrové brambory dovezlo téměř 50 000 tun a vyvezlo jen 19 500 tun).
U brambor určených pro výrobu škrobu hovořil přednášející pozitivněji. Celkem se jich ve zmiňovaném období importovalo 46 000 tun a exportovalo přes 67 000 tun.
Souhrnné údaje posledních třech marketingových let vypovídají o prohlubujícím se nepoměru mezi dovozem a vývozem komodity. V roce 2007/2008 poměr dovozu k vývozu činil 50,3 %, v následujícím roce jen 46,2 %, v letošním roce představuje prozatím 63,6 %, což se pravděpodobně změní, protože podle Ing. Čížka nás hlavní dovozy teprve čekají.
Jak dále informoval, Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí, že v lednu 2010 bylo dovezeno 29 tun nových konzumních brambor z Maroka (11,83 Kč/kg). Podle přednášejícího je však alarmující další údaj – v lednu 2010 se dovezlo také 8 166 tun ostatních konzumních brambor zejména z Francie (45,4 %), Německa (39,1 %) a Nizozemska (10,3 %). „Oproti lednu 2009 se dovoz zvýšil dvojnásobně,“ zhodnotil Ing. Čížek. Dovezeno bylo dále 1435 tun hranolků hlavně z Polska (44 %), Nizozemska (28 %) i z Belgie (25 %). Oproti lednu 2009 se dovoz snížil o 16 %. Ing. Čížek připustil, že tato situace se v následujícím období může vyvíjet zcela jinak.
Vývoj cen
Z prezentace Ing. Čížka, sestavené podle údajů Českého statistického úřadu, vyplynulo, že farmářské ceny brambor se v současné době pohybují těsně pod úrovní roku 2008/2009 (letošní lednová cena za tunu brambor odpovídala podle ČSÚ částce 2935 Kč/t). V šestileté řadě jsou však na vyšší úrovni než ty, které byly první dva roky po vstupu do EU, ukázal přednášející.
Podle ČSÚ je průměrná cena komodity v letošním marketingovém roce 3651 Kč/t konzumních brambor (Tržní informační systém ČR za prvních deset týdnů letošního roku uvádí průměrnou cenu 3544 Kč/t konzumních brambor).
Jak dále Ing. Čížek informoval, současná farmářská cena hlíz se pohybuje v rozmezí 4 až 6 Kč/kg při menších dodávkách, pokud jsou partie větší, je cena 2 až 4 Kč/t. Připomněl i cenu brambor v Německu, která k 18. 3. 2010 činila po přepočtu 3,3 Kč/kg konzumních brambor.
Podle zpravodajství z burzy Eurex k 15. 3. nejsou uzavřeny žádné kontrakty na sklizeň 2010 na brambory na zpracování, ale až na konec skladovací sezóny v dubnu 2011. Z toho vyplývá, že zatím nelze odhadnout, jak se budou vyvíjet ceny brambor z nové sklizně.
Na hranici rentability
Závěrem Ing. Čížek uvedl, že výroba brambor je i při současném vývoji cen na hranici rentability, což se v současné době u mnoha komodit nedá říci. Brambory proto podle Ing. Čížka mají své nezastupitelné místo v zemědělské výrobě.
Klíčové informace:
Farmářské ceny brambor se v současné době pohybují pod úrovní roku 2008/2009.
V dohledné době se nedá očekávat žádný výrazný nárůst cen.
Výroba brambor je i při současném vývoji cen na hranici rentability.
