Zajištění dostatku kvalitních potravin v době klimatické změny, zlepšení kvality půdy nebo výzkumu kontaminací se od letošního roku věnují odborníci ze šestnácti laboratoří Akademie věd ČR (AV ČR) a dvou desítek dalších pracovišť. Nový pětiletý program Udržitelná produkce a spotřeba potravin financuje Strategie AV21. Experti z různých oborů chtějí prostřednictvím konkrétních kroků napomoci fungování ekologicky odpovědného a ekonomicky efektivního potravinového systému. Informuje o tom tisková zpráva AV ČR.
Zemědělství a potravinářství jsou odvětví zranitelná změnou klimatu. „Rostoucí populace, výkyvy počasí, intenzivní a nešetrné hospodaření a celková degradace životního prostředí snižují kvalitu půdy i výnosy zemědělských plodin. Je třeba vyšlechtit nové, vysoce produktivní, odolné a nutričně bohaté odrůdy. K tomu by měl přispět náš program,“ vysvětluje koordinátor programu Ondřej Prášil z Mikrobiologického ústavu AV ČR. „Chtěli bychom přinášet řešení, která přispějí k dosažení udržitelnějšího potravinového systému a zároveň podpoří lokální ekonomiky, sníží plýtvání a přispějí ke zdravějšímu stravování. S ohledem na klimatickou změnu a omezené zdroje je podle mě nutné zabývat se také etickými otázkami udržitelné produkce a spotřeby potravin,“ dodává Ondřej Prášil. Podle dostupných údajů je až třetina globálních emisí skleníkových plynů spojena s výrobou a distribucí potravin.
Jak uvádí zpráva, program bude rozvíjet systémy včasné výstrahy na webových portálech, které s předstihem varují zemědělce před výkyvy počasí nebo škůdci. Bude také upřesňovat dlouhodobé scénáře i krátkodobé předpovědi dopadů změny klimatu na zemědělství. Velká pozornost bude věnována půdě, která přímo ovlivňuje výnosy zemědělských plodin. Vědci budou například testovat organická hnojiva a různé půdní doplňky a jejich vliv na zdraví půd. Chtějí též využít nové postupy při revitalizaci půd na zastavěných brownfieldech.
Novinkou je unikátní výzkum a monitoring půdního mikrobiomu, který nemá v tuzemsku obdoby. Půdní mikrobiom se podle Ondřeje Prášila podílí nejen na tvorbě půdní struktury a zadržování vody a živin, ale i na rozkladu organické hmoty a uvolňování živin využitelných rostlinami. „Mikrobiom je negativně ovlivňován například antibiotiky či mikroplasty, které vstupují do půdy prostřednictvím statkových hnojiv nebo kalů z čistíren odpadních vod. Jedním z našich cílů proto je orientovat se na vliv prostředí a používaných technologií na mikrobiom půdy. Zásadní budou bioinformatické analýzy půdního mikrobiomu zemědělských půd, a to i v delší časové škále,“ vysvětluje Ondřej Prášil.
Vědci se zaměří i na zavádění nových postupů a metod pro úpravu dědičné informace rostlin a budou studovat odolnost plodin vůči biotickému i abiotickému stresu. Cílem je zlepšit výnosy a zvýšit odolnost plodin vůči škůdcům, chorobám a extrémním klimatickým jevům. Program také prozkoumá využití jedinečných vlastností řas a sinic v zemědělství, ekologii nebo bioenergetice.
Důležitým tématem je také vliv potravin na zdraví člověka. Odborníci budou analyzovat kontaminace potravin škodlivými látkami, organickými polutanty a mikroplasty. Budou sledovat vliv stravy na lidský mikrobiom a potažmo na vznik nemocí. Věnovat se chtějí i potravinové intoleranci a hledání nových, kvalitních bezlepkových potravinářských surovin.
Program se bude zabývat též lokální produkcí, zahradničením a zkoumáním cest potravin od produkce ke spotřebě. Bude zjišťovat příčiny plýtvání potravinami, formy a strategie udržitelné a etické spotřeby potravin. Výzkumem veřejného mínění budou odborníci zkoumat, jak se mění postoje společnosti k plýtvání potravinami, a získávat tak cenná data, která v ČR k této problematice neexistují.
Výzkumný program Udržitelná produkce a spotřeba potravin byl zahájen 1. ledna 2025 a potrvá pět let. Svými tématy navazuje na úspěšně dokončený výzkumný program Potraviny pro budoucnost. Účastní se ho na třicet vědců z devíti ústavů AV ČR. Spolupracovat budou s více než dvěma desítkami univerzitních pracovišť, firem a neziskových organizací, shrnuje zpráva.*
