Mírnější průběhy zim, horká léta a v celku bezúspěšné pokusy předcházet a snižovat napadení porostů pyretroidními insekticidy způsobují, že mortalita imag zrnokaza hrachového (Bruchus pisorum L.) během zimování je nižší, období kladení delší a dopad insekticidů na vývoj nové generace (vliv na početnost populace následné generace) je poměrně nízký. Populace, jejich početnost, na místech, kde se hrách pěstuje na semeno, rostou. Informují o tom ve svém článku v časopise Úroda (10/2021) odborníci z firmy Agritec Plant Research, s. r. o., Šumperk v čele s Ing. Markem Seidenglanzem, Ph.D.
Ochrana porostů před tímto škůdcem založená na insekticidních postřicích často selhává. Důvodů je podle autorů několik. Dospělci se v porostu velmi špatně monitorují, je těžké určit, jestli je porost již ohrožen (už přiletěli?), či ještě ne. V důsledku toho se jen obtížně hledá vhodný termín pro postřik. Předčasný a stejně tak i pozdní postřik je v podstatě bez efektu. Dalším problémem je stále se prodlužující doba kladení (důsledek oteplování a přítomnosti početně silnějších populací). Kladení obvykle začíná v době, kdy se na spodních patrech květenství objeví první malé, zelené, ploché lusky. Někdy však také ještě dříve. Stále nová vajíčka se však mohou objevovat ještě i v době, kdy se již začínají pomalu nalévat i lusky vrchních pater. Kladení se tak rozprostírá nejen na dlouhém časovém úseku (několik týdnů), ale i vertikálně napříč celým květenstvím od spodních až po vrchní lusky, vysvětlují odborníci v jejich příspěvku.
Když porost čelí početnější populaci zrnokaza hrachového, je podle nich jedna insekticidní aplikace provedená někdy v průběhu kvetení zcela neúčinná. Pyretroidy jsou navíc ne příliš účinné, neboť v tuto dobu bývají obvykle vysoké teploty ve dne i v noci. I kdyby se náhodou podařilo vhodnou dobu pro postřik trefit, selžou často právě kvůli teplotě. Co se týče účinnosti pyretroidních účinných látek, nejde striktně vzato o teplotu vzduchu, ale o teplotu těla hmyzu – když teplota těla neklesne pod 23–24 °C, pyretroidy selhávají. A nevýhodou je samozřejmě i kontaktní účinek – vzhledem ke způsobu vývoje larev by to chtělo insekticid se silným systemickým nebo translaminárním účinkem, vysvětlují dále odborníci.
Když tedy insekticidy selhávají a nejsou ani rezistentní odrůdy, zabývají se autoři článku hledáním alternativních přístupů založených na snaze manipulovat pohyb a následnou disperzi dospělců, a tím pádem i vajíček na poli a v porostu tak, aby se ve výsledku napadená semena hrachu vyskytovala jen v těch částech, kde nám to nevadí. V částech, které škůdci vědomě obětujeme, v části pole, která slouží k jeho nalákání a k zadržení (lapací pás, trap crop). Z výsledků je zřejmé, že se výzkumným pracovníkům sice podařilo dospělce zrnokazů přilákat do dříve nakvétajícího porostu, ale nezadrželi je zde na dostatečně dlouhou dobu – to znamená na celé období kladení. Příčinou nedostatečné účinnosti metody je podle nich nemožnost zadržet na dané lokalitě přítomnou populaci kladoucích samic v porostu lapacího pásu po celou délku období kladení. Problém metody je tedy v předčasné emigraci určitého podílu samic z lapacího pásu do produkční (vnitřní) části porostu s následkem rozšíření kladení i do této části. V dalších pokusech by se proto rádi zaměřili na způsoby (např. dobře načasovaná aplikace insekticidu do lapacího pásu), kterými by bylo možné předčasné emigraci samic z lapacích pásů zabránit.
Podrobné informace přináší článek v říjnovém vydání časopisu Úroda (10/2021).*
