Naskladněním a „zavřením vrat skladu“ práce farmáře po sklizni nesmí skončit. Pokud se nebude věnovat skladištním škůdcům, mohou přijít značné problémy při následném prodeji v podobě reklamací a v některých případech i značných ekonomických ztrát.
Tématu se věnují Ing. Radek Aulický, Ph.D., a Ing. Václav Stejskal, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i.; v článku, který vyšel v Úrodě č. 9. Upozorňují, že zemědělec, který zameškal nebo špatně provedl předsklizňovou přípravu skladů a technologie, může očekávat problémy se skladištními škůdci, které mohou nastoupit již krátce po sklizni. Bohužel, ale ani ten farmář, který provádí kvalitní předsklizňovou úpravu skladovacích prostor, nemůže očekávat, že se mu vyhnou problémy se skladištními škůdci. Některé druhy skladištních brouků při vyšších teplotách dokážou větší vzdálenosti zdolávat i pomocí letu. Příkladem mohou být drobní broučci ze skupiny lesáků – Cryptolestes sp. nebo dokonce dnes velmi obávaný skladištní škůdce korovník obilní (Rhizopertha dominica). Zvýšená teplota obilí podpořená vyšší vlhkostí vytváří ideální živný substrát pro rychlý vývoj skladištních škůdců, ale nejen jich. Často se setkáváme při skladování v nevhodných podmínkách také s plísněmi, které společně se škůdci podporují další zvyšování vlhkosti a teploty, obzvláště v lokálních místech vytváří ”hot spots”. Tato místa mají velký význam zejména při dlouhodobějším skladování a při skladování v chladnějším období, kdy zajišťují dobré lokální podmínky pro další množení škůdců. Optimální podmínky pro vývoj škůdců se v období sklizně jen velmi obtížně regulují, proto je důležité včas zachytit přítomnost skladištních škůdců a správně reagovat. Článek dále podrobně rozebírá potřebné zásahy v oblasti prevence, monitoringu a ochrany.*
