Jak toho ale dosáhnout? No to se pokouší odpovědět článek Ing. Ivany Šindelkové ze Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., Troubsko (Úroda 4/2018). Jak vysvětluje, je potřeba uvést do rovnováhy biologické systémy v zájmu optimální půdní činnosti. Zlepšit zdravotní stav půdy. Optimalizovat růst a vývoj rostlin v zájmu zvýšení efektu fotosyntézy a využít jejich růstový potenciál.
Stav a úrodnost půdy, přebytek či nedostatek vody, kořenový systém plodin a výnosy. To jsou v souvislosti se zemědělskou výrobou v současné době velmi diskutovaná témata.
Zásadní problém na půdách v České republice je malý přísun organické hmoty a příliš velké zhutnění. Aktuální problémy ve vztahu k půdě shrnuje Ing. Šindelková následovně:
▪ Úrodnost půdy se stále snižuje.
▪ Utužení půdy se zvyšuje.
▪ Biologická aktivita půdy klesá.
▪ Dlouhodobě klesá obsah humusu.
▪ Výrazně se zvýšilo riziko eroze půdy.
▪ Zadržení vody v půdě a v krajině je na nízké úrovni.
▪ Degradační procesy na našich půdách nabírají na dynamice.
▪ Efektivnost využití vstupů v rostlinné výrobě se snižuje.
▪ Využití základních živin kleslo za posledních 20 let na polovinu.
Jedním z řešení jsou podle autorky článku biostimulace. Jsou to metody využívající podpory přirozených biologických procesů k harmonizaci pochodů v přírodě. Biostimulátory v rostlinné výrobě jsou látky, případně produkty, které ovlivňují především rozvoj živých organismů v půdě (půdní biostimulanty) a stimulací fyziologických procesů v rostlinách (rostlinné biostimulanty). Biostimulátory podporují zlepšení půdního prostředí i růst a vývoj rostlin po celý jejich životní cyklus od klíčení semen až po stadium zralosti.*
Celý článek si lze přečíst v dubnovém vydání časopisu Úroda, str. 103–104.
