Charakteristickým znakem meziplodin je ochrana povrchu půdy dostatečně narostlou nadzemní biomasou. Ta sehrává důležitou roli při protierozní ochraně půdy. Využití meziplodin jako půdoochranného systému se osvědčilo pro svůj ochranný efekt pokrytí půdy rostlinnými zbytky. Významně je ovlivňován vodní režim půdy znamenající velký přínos nejen z hlediska protierozní ochrany (vodní i větrné), ale i v období sucha pro svou retenční schopnost.
Uplatnění meziplodin spočívá také v ochraně půdy před vnějšími činiteli ohrožujícími jak půdní vlastnosti, tak zemědělskou produkci obecně. Meziplodiny jsou zdrojem živin a snadno rozložitelné organické hmoty, ať už kořenovými zbytky či nadzemní částí rostlin, která stimuluje biologické pochody v půdě. Kořeny meziplodin přispívají ke zlepšování fyzikálního stavu půdy a příznivě působí na její strukturní stav. Neopomenutelný význam meziplodin spočívá rovněž v poutání živin z půdy v biomase meziplodin, čímž částečně přispívají k lepšímu hospodaření s živinami. Bylo zjištěno, že vlivem meziplodin došlo ke zvýšení obsahu živin v půdě zejména N, P a K. Významnou roli sehrává pěstování meziplodin v ochranných pásech vodních zdrojů, zejména v období, kdy dochází k významným ztrátám živin vyplavováním. Své místo zastávají meziplodiny i jako přerušovače v osevních postupech, zejména s vyšším zastoupením zrnin. Meziplodiny tedy mají funkci: pokryvnou, zkypřující, výživnou a ozdravující.
V článku Ing. Barbory Badalíkové, ze Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., (ÚRODA č. 2/2019, str. 52) jsou také výsledky pokusů z let 2012 až 2016 při pěstování monokultury kukuřice na siláž na svažitém terénu (lokalitě Velešovice, okres Vyškov), které jasně naznačují téměř okamžité zlepšení půdních podmínek u varianty se zařazenou meziplodinou. Na zlepšení fyzikálního stavu půdy pak reagují pozitivně plodiny vyššími výnosy a také lepší zasakovací schopností půdy, což je velmi důležité při protierozní ochraně půdy. Bylo také zjištěno, že průměrná pokryvnost povrchu půdy zasetou meziplodin na podzim činila během let u této varianty 80 až 90 %, kdežto u varianty bez meziplodiny nejvíce 20 %, a to díky zaplevelení pozemku. Počet rostlin na metr čtvereční zjištěný na podzim odpovídal pokryvnosti povrchu půdy. Význam meziplodin spočívá nejen v zakrytí povrchu půdy v mezidobí od sklizně hlavní plodiny do zasetí a zapojení porostu následné plodiny, čímž se snižuje riziko vodní i větrné eroze, ale i z hlediska zlepšování fyzikálního stavu půdy. Biomasa meziplodin je schopna zadržet dešťové srážky a chránit tak půdu proti smyvu půdy i proti nadměrnému výparu.*
