Unikátní Pavilon environmentálních studií, který demonstruje principy udržitelného rozvoje, obohatil kampus České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Odborníci z Fakulty životního prostředí v jeho realizaci uplatnili aktuální trendy a technologie, přispívající k adaptaci sídel na dopady klimatické změny. Slavnostního otevření se účastnil premiér Petr Fiala, ministr životního prostředí Petr Hladík, ministr zemědělství Marek Výborný a náměstek ministerstva školství mládeže a tělovýchovy Jaroslav Miller. Informuje o tom tisková zpráva ČZU.
Opticky dominujícím prvkem stavby jsou zelené fasády složené z 13 druhů rostlin v celkovém počtu 12 300 kusů, jejichž závlahu obstarává sofistikovaný systém hospodaření se srážkovou vodou. Nízkoenergetickému standardu pavilonu přispívají také tři podzemní podlaží dosahující hloubky 12 metrů pod úroveň terénu. Jak uvedl u příležitosti zahájení provozu pavilonu rektor ČZU prof. Petr Sklenička, jsou si plně vědomi dopadů klimatických extrémů na města, ale také složitosti aplikace environmentálně zodpovědného přístupu jak ve výstavbě, tak v běžném provozu. „Náš pavilon není jen důkazem dnešních technologických možností, je sám i svébytnou a důležitou laboratoří, kde naši vědci a studenti budou moci využité postupy zkoumat, hodnotit a optimalizovat,” řekl.
Využití různých forem zelených fasád se závlahovým systémem a využitím dešťových a šedých (splaškových) vod přináší esteticky atraktivní řešení, které snižuje energetické nároky provozu budovy, zlepšuje mikroklima a koloběh vody celé lokality. Pokročilý systém pro nakládání s dešťovými a šedými vodami zahrnuje jejich předúpravu, venkovní akumulaci v podzemní i povrchové nádrži, odkud voda proudí k přečištění ve vertikálním kořenovém filtru a k další úpravě a distribuci. Celý systém je zdrojem pro závlahu zelených střech a vertikálních zahrad s možností využití pro splachování WC.
Kompozicí budova respektuje ráz kampusu, zachovává tvar fasád původních budov a končí organickou křivkou. Stavbu završuje střecha s extenzivní, tedy bezúdržbovou, i intenzivní výsadbou, vhodná jako místo k setkávání při nejrůznějších příležitostech, uvádí tisková zpráva.
„Náš pavilon naplňuje vizi spolupráce vědecko-pedagogických kapacit s veřejnou i soukromou sférou v nadnárodním měřítku. Je místem, kde se za využití inovativních estetických prvků synergicky propojují laboratoře, kanceláře, ateliéry a technické zázemí. Vyhovuje přísným požadavkům nejprestižnějších grantů, jako je třeba právě řešený ERC Consolidator Grant,” doplnil děkan FŽP prof. Vladimír Bejček. Neopomenutelný je vlastní výzkumný potenciál pavilonu. Komplexní digitální informační model budovy (BIM) umožňuje vytvářet, spravovat a vyhodnocovat údaje o pavilonu během celého jeho životního cyklu. Vizualizace v různých fázích jeho výstavby pomáhá plánovat udržitelné prvky a předcházet problémům. Unikátní infrastruktura pavilonu usnadňující sdílení digitálních dat o růstu rostlin, mikroklimatu a dalších aspektech podpoří výzkumné projekty v oblasti ekologie a inovativního stavebnictví a rozšíří naše pochopení udržitelného designu.
Výstavba nového pavilonu proběhla v letech 2021–2023, celkové finanční náklady činí 269 milionů korun a jsou hrazeny ze zdrojů ČZU a z finančního programu Rozvoj a obnova materiálně technické základy veřejných vysokých škol – MŠMT.*
