Odpověď na otázku v nadpisu příspěvku není jednoduchá. Značně záleží na fázi růstu a také na podmínkách pro utváření výnosu. Některé můžeme při pěstování řepky ovlivnit, avšak často záleží také na odrůdě, vlivu chorob a škůdců a průběhu počasí. Poznatky o hospodaření s dusíkem u ozimé řepky však mohou přispět ke zlepšení bilance dusíku.
Tématem se v příloze Řepka Úroda č. 4/2021 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Připomíná, že výnos semen řepky je komplexní vlastnost, která je výsledkem kombinace několika složek, jako jsou hustota porostu, počet větví na rostlinu, počet šešulí na větvích, počet semen v šešulích a hmotnost semen. V průběhu vývoje ozimé řepky se vytváření většiny uvedených výnosových faktorů prolíná. Při hnojení ozimé řepky dusíkem tak nemůžeme „zacílit“ na některý z nich a většinou spoléháme vliv dostatečného hnojení dusíkem. Řepka dokáže většinou dodaný dusík dobře využít, zejména v období intenzivního růstu. To platí za předpokladu, že se dostal včas ke kořenům, nezůstal na povrchu půdy a mohl být rostlinami průběžně přijímán. Strategie hnojení dusíkem jsou diskutovány zejména na počátku jarního období. Rozhodující může být množství dusíku v jednotlivých dílčích dávkách (regenerační, produkční), forma dusíku v hnojivech s ohledem na půdní vlastnosti, průběh počasí a stav porostů. Této problematice se obvykle více věnujeme v jiných příspěvcích.*
Dusík v průběhu vegetativního růstu
Vědecké studie, výsledky polních pokusů a rozborů rostlin v zemědělské praxi potvrzují, že většina dusíku (až 70 % z maximální potřeby řepky) je rostlinami přijímána v období do kvetení. Proto je zcela oprávněné včasné hnojení tak, aby většina stanovené dávky byla naaplikována do období butonizace. V období intenzivního růstu má dusík významnou roli při vytváření a udržování fotosynteticky aktivního aparátu.
