Společnost KWS OSIVA s. r. o. uspořádala v lednu celkem pět konferencí s názvem Kukuřice v praxi 2024. V rámci 23. ročníku konferencí vystoupili se zajímavými příspěvky také odborníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Jak vysvětlil Ing. Petr Růžička, jednatel společnosti KWS OSIVA s. r. o., přínosem konference pro posluchače je inspirace, jakými přístupy a agrotechnickými postupy lze zintenzivnit pěstování kukuřice a získat tak vyšší hektarový výnos bez zvyšování vstupů ve formě hnojiv a pesticidů.
Ing. Růžička uvedl, že nejpěstovanějším hybridem kukuřice v ČR, na téměř 20 tisících hektarech, je KWS Salamandra.
Doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., z MENDELU se ve své přednášce zabýval udržitelnou intenzifikací pěstování silážní kukuřice. Jak vysvětlil, silážní kukuřice je celosvětově i v ČR nejvýznamnější jednoletou pícninou z hlediska ploch. Představuje hlavní zdroj glycidů pro chov dojnic. V roce 2023 se v ČR pěstovaly tři čtvrtiny ploch kukuřice na siláž a čtvrtina na zrno. V tradičních kukuřičných oblastech jako jižní Morava a Polabí je však výnos limitovaný suchem a vysokou teplotou v létě. S měnícím se klimatem se pěstování kukuřice posunuje do oblastí s vyšší nadmořskou výškou a hlavní produkční oblastí ČR se stává Vysočina. Kukuřice je náročná na dostatek vláhy v půdě, zejména v období kvetení. Při transpiračním koeficientu 400 l vody na 1 kg sušiny potřebuje pro hektarový výnos 20 tun sušiny úhrn srážek zhruba 800 mm. Pokud v období kvetení kukuřici sužuje sucho, má pak špatně ozrněné palice a nízký podíl škrobu v siláži. V roce 2023 bylo v ČR registrováno 381 odrůd kukuřice (FAO 130 až 410), ve Společném evropském katalogu je jich přes 50 tisíc. Největší množitelské plochy kukuřice jsou ve Francii (86 081 ha v roce 2022), v ČR dosáhla množitelská plocha v roce 2022 celkem 561 ha.
Celý článek si můžete přečíst v týdeníku Zemědělec.
