Péče o půdu po sklizni plodin začíná včasným založením rostlinného pokryvu vhodnou meziplodinou. O množství a kvalitě rostlinného pokryvu rozhoduje termín a kvalita setí, botanický druh, výsevek a dostupnost vláhy v půdě. Optimální porosty meziplodin zlepšují pórovitost a strukturnost půdy, obohacují půdu o primární organickou hmotu a přístupné živiny, omezují zimní ztráty živin z půdy, ovlivňují mineralizaci dusíku v půdě a stabilizují půdní reakci. Meziplodiny jsou potenciálním zdrojem živin pro následnou plodinu kukuřici, které zároveň poskytují protierozní funkci.
Příznivý účinek meziplodin na půdu, nejvhodněji směsí odlišných botanických druhů, spočívá v propojení rostlinného pokryvu půdy mezi obdobím pěstování hlavních produkčních plodin. Nepřerušená pokryvnost půdy rostlinou vegetací je opatřením tzv. biotické intenzifikace, která je novým cílem rostlinné výroby, ve kterém je přednostně posilován (regenerován) přirozený produkční potenciál půd. Orná půda bez rostlinného pokryvu totiž podléhá intenzivním změnám obsahu vláhy vlivem vysychání, ztrátě uhlíku vlivem těkání uhlíkatých derivátů do atmosféry (zejména CO2), ztrátě dusíku a dalších živin vlivem vyplavení nebo denitrifikace, poklesu biologické aktivity, podléhá snadněji erozní degradaci odnosem půdních částic a neposledně intenzivnímu zaplevelení, uvádí v Úrodě č 4/2024 spolu s dalšími autory Ing. Tomáš Javor, DiS., ze společnosti AGROEKO Žamberk spol. s r. o.
Kromě eroze orných půd je druhým nejzávažnějším problémem půd ponechaných po sklizni plodin bez rostlinného pokryvu nevyhnutelný úbytek obsahu organické hmoty volatilizací (emisí) plynných derivátů uhlíku, který zesiluje po kypření (např. po podmítce). S tím je spojeno stupňující zhutnění půd, které významně narušuje vodní a vzdušný režim. Ve zhutněných půdách s nízkým obsahem organické hmoty klesá abundance a aktivita přirozených půdních mikroorganismů. Klesá rovněž funkce rhizosféry rostlin podílející se na dostupnosti živin pro plodiny a ovlivňující vylučování (exsudaci) asimilátů (zejména cukrů) do půdy, které jsou zdrojem energie pro přítomný edafon. Pokles biologické aktivity půd vede dále k omezení mineralizační činnosti půd poskytující zdroj dusíku, síry, fosforu a dalších živin pro následné plodiny. Pokryv orných půd vhodnými druhy meziplodin intenzifikuje přirozené půdní procesy, fixuje uhlík a živiny v půdě, omezuje neproduktivní výpar vláhy, zlepšuje strukturu půdy biopóry a komplexně stabilizuje půdní úrodnost. Meziplodiny neposledně poskytují hnojivý účinek a umožňují snižovat vstupy hnojiv v následné plodině, připomíná autor.
Úvodní foto: Porost kukuřice založený setím po jarním pásovém zpracováním půdy (strip-till) ve vymrznutém porostu hořčice bílé (42 dní po zasetí). Porost meziplodiny vykazuje minimální hnojivý účinek pro kukuřici pro cíleně ponechanou nadzemní biomasu na povrchu půdy pro plnění protierozního pokryvu meziřádků. Přesto kukuřice v technologii strip-till dosahuje min. 25 % úspory ve hnojení dusíkem pro podpovrchové lokální uložení hnojiv.*
Foto Tomáš Javor
