Letošní rok nejspíše prověří pěstitele máku a jejich obchodnické schopnosti. Podle Českého statistického úřadu je totiž touto plodinou oseto 44 615 hektarů, což je přibližně jen o tisíc hektarů méně než v rekordním roce 1999. Tentokrát se ale očekává vzhledem k příznivým vegetačním podmínkám výrazně vyšší sklizeň.
Vzhledem k předpokládané větší úrodě není tedy divu, že na Dnu pro mák, které uspořádalo sdružení Český mák v Dřetovicích, byla již zmiňována snaha obchodníků stlačit ceny dolů, a to z původně nasmlouvaných 26 Kč/kg až na 24 korun.
Cenu máku na trhu ale určuje především úroda v Turecku. Ta by měla letos kvůli suchu zaznamenat značný výpadek, a to z běžných 20 až 25 tisíc tun až na osm až deset tisíc tun, jak na semináři uvedl předseda představenstva sdružení Český mák prof. Ing. Jan Vašák, CSc. Upřesnil ale, že zatím jde o neověřené údaje. „Snažíme se získat další informace z Austrálie, Tasmánie i Turecka, ale máme problémy se k nim dostat. Jediný, kdo je otevřeně poskytuje, je Česká republika,“ postěžoval si.
Podle prof. Vašáka by minimální cena za kilogram máku měla být 25 korun, a to za předpokladu, že se prodá makovina. Jak uvedl Ing. Zdeněk Kosek, CSc., výkonný ředitele sdružení, jediný odběratel této suroviny pro farmaceutické využití, Zentiva, a. s., letos vykoupí v České republice asi jen 25 až 30 % loňského nadstandardního množství. Minimální obsah morfinu bude zřejmě stanoven na 0,3 % a surovina bude muset mít kvalitativní třídu I. V této kategorii se bude platit za kilogram makoviny s obsahem morfinu 0,3 až 0,34 % dvanáct korun, v rozmezí 0,6 až 0,64 % to bude devatenáct korun. V příštím roce podnik plánuje návrat na původní objem výkupu. Přesto, kdo Zentivě makovinu neprodá, nemá nárok na dotaci na komplexní sklizeň máku ve výši do 500 Kč/ha.
Třetí Jobovu zvěst už pěstitelé nějakou chvíli znají, z letošních národních doplňkových plateb top-up vypadla mimo jiné i dotace na mák, která by přinesly 2000 Kč/ha.
Jaká tedy bude konečná cena máku? Zřejmě taková, jakou si pěstitelé obhájí. Při výnosu 0,8 t/ha, který lze podle prof. Vašáka vzhledem ke kvalitě porostů očekávat, by celková sklizeň mohla dosáhnout rekordních 35 692 tun. To je zhruba o 10 tisíc tun více než v minulém roce, kdy průměrný výnos dosáhl 0,9 t/ha při 27 611 hektarech a o zhruba 7000 t více než v dosud nejúrodnějším roce 1999 (28 509 t). Zároveň by ale nadprodukce pokryla turecký výpadek, pokud se ovšem potvrdí, a umožnila Česku proniknout na další trhy, především do Ruska a na Ukrajinu.
Úředníci postupovali chybně
V souvislosti s postupem ministerstva zemědělství u plateb top-up si sdružení nechalo vypracovat právní rozbor, ze kterého vyplývá, že se stát dopustil chybného úředního postupu. „Jakmile se přihlásí některý z pěstitelů, ať jde o mák, brambory či další komodity a bude chtít peníze od státu, tak má velmi reálnou šanci, že je dostane,“ naznačil výsledek případné soudní pře Ing. Petr Šimek, místopředseda sdružení. Principem pochybení je, že stát neumožnil občanům seznámit se se zákony, kterými se musí řídit. Svaz sice zatím žalobu nepřipravuje, nicméně pokud se některý z jeho členů pro toto řešení rozhodne, hodlá mu poskytnout veškerou podporu. „Je to naše povinnost,“ zdůraznil Ing. Šimek.
Jako příznivější řešení by ovšem svaz viděl, kdyby se českým úředníkům v Bruselu podařilo u máku prosadit trvalou dotaci na národní plodinu, podobně jako to mají u některých komodit ostatní země EU. To ovšem podle Ing. Koska znamená, že tuto žádost musí nejprve české ministerstvo zemědělství zpracovat a v Bruselu předložit. „Než se vstupovalo do EU, tak jsme dali ministerstvu kompletní podklady o ekonomice máku s žádostí, aby byl zařazen jako národní plodina. Šlo o naprosto objektivní údaje, které zpracovával resortní výzkumný ústav. Problém je v tom, že na tuto záležitost máme po vstupu pouze dva roky a rok už uplynul, aniž se cokoli stalo,“ varuje Ing. Šimek.
Zároveň soudí, že by při vyjednávání mohli mít úředníci velmi silnou pozici. Mák nespadá mezi komodity trpící naprodukcí, ani se nedováží z rozvojových zemí, které si prostřednictvím WTO prosazují přístup na evropský trh a omezení dotací. Hlavní konkurent, Turecko, podle Ing. Šimka plodinu pěstuje zahradnickým způsobem na malých políčkách, za využití neplacené práce dětí a žen.
Přípravků bude více
Technologie pěstování máku trpí dlouhodobě nedostatkem registrovaných přípravků na ochranu rostlin. To by se mohlo změnit v příštím roce, na cestě je totiž rozšíření použití u čtveřice pesticidů. Schválení od Státního zdravotního ústavu dostaly podle Ing. Koska insekticidy Talstar 10 EC, Nurelle D, herbicid Callisto 480 SC a fungicid Caramba. Registrace zatím dokončena není, podklady dostane Státní rostlinolékařskou správa a bude je dále posuzovat. Očekává se, že by celý proces měl skončit do začátku příštího roku. V dohledné době se počítá s dokončením registrace přípravků Basta 15 (v dávce 2,5 až 3 l/ha) a Spodnam DC (1,25 l/ha) pro účely desikace a řešení pozdního zaplevelení, aplikace by měla proběhnout měsíc před sklizní. Spolu s letos registrovaným herbicidem Command 36 CS (0,125 l/ha) pro preemergentní ošetření máku se paleta přípravků pro ochranu této plodiny výrazně rozšíří a pokryje i některé škodlivé činitele, proti kterým dosud nebylo možné legálně ošetřovat.
Přehodnocení by zasloužilo podle prof. Ing. Rostislavy Richtera, DrSc., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně také hnojení máku dusíkem. Z původní pozice doběrné plodiny se totiž přesouvá směrem k větší spotřebě, na tunu semen je potřeba 70 až 80 kg dusíku. Nedostatek živiny se projevuje na velikosti listové plochy a následném malém zásobování tobolek živinami. Vhodné je také dávku dělit, a sice na počátku prodlužovacího růstu aplikovat 10 až 20 kg N, zbytek těsně před květem nebo po odkvětu.
Po pás v máku
Závěr akce proběhl přímo na polích společnosti Penta Dřetovice, kde si účastníci na pokusných parcelách mohli prohlédnout řadu pokusů. Porovnat mohli například odrůdovou citlivost u čtyřech systémů herbicidního ošetření, účinnost různých fungicidů, mořidel a stimulátorů růstu. Podle pořadatelů se letos velmi dobře osvědčilo moření přípravkem Cruiser OSR, stejně tak jako ošetření fungicidem Discus. Jak podotkl prof. Vašák, pozitivní výsledky se projevily u všech pokusů s fungicidy. Z obávaných škůdců se letos nijak výrazně neprojevil krytonosec kořenový, ale objevilo se napadení stonků hlízenkou. Jak uvedl doc. RNDr. Josef Šedivý z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, jde o stejný kmen, který poškozuje řepku. Napadená rostlina odumírá a usychá. Vevnitř stonku, zpravidla na jeho bázi, lze najít sklerocia.
