Řepky KWS jsou na českém trhu již přes 20 let a každým rokem se rozšiřuje okruh spokojených pěstitelů, kteří si cení nejenom vysokých výnosů nabízených hybridů, ale hlavně vynikající zdravotní stav. Zdravotní stav je základním selekčním kritériem při výběru všech nových odrůd řepky KWS. Šlechtění řepky KWS probíhá na dvou místech, které jsou půdně i klimaticky rozdílné, a proto je možné vybírat nové odrůdy ze široké základny. Jedná se o šlechtitelské stanice v Německu a Francii. Z těchto šlechtitelských stanic se po první selekci na sledované znaky (výnos, olejnatost, zdravotní stav, nepukavost šešulí atd.) testují vybrané hybridy v síti mezinárodních pokusů, kde se porovnávají se škálou běžně pěstovaných hybridů. Následně nejperspektivnější hybridy jsou zařazeny do registračních pokusů. V loňském roce byla úspěšně využita i umělá inteligence (AI), která dokáže zrychlit výběr vhodných kombinací mateřských linií s perspektivou pro dosažení požadovaných vlastností finálního hybridu. V České republice jsou všechny hybridy KWS intenzivně testovány v poloprovozních pokusech napříč celou Českou republikou na více jak 25 lokalitách v různých půdních a klimatických podmínkách. Rovněž intenzita pěstování je v různých lokalitách rozdílná, a tak je možné si udělat velmi pěknou představu o výnosových možnostech jednotlivých odrůd. Tyto informace doplňujeme výsledky z pokusů ČZU.
U již zmiňovaného zdravotního stavu se zaměřujeme na vysokou odolnost vůči hlavním chorobám, které se vyskytují u řepky, jako je fómové černání stonku řepky (Leptosphaeria maculans) či fómová hniloba brukvovitých (Leptosphaeria biglobosa), přičemž obě choroby mají společné nepohlavní stádium Phoma lingam. Rovněž se snažíme vybrat odrůdy odolné i vůči verticiliovému vadnutí řepky (Verticillium longisporum) a hlízence obecné (Sclerotinia sclerotiorum). Využitím genetické podmíněnosti k ochraně řepky proti fomě se využívá genů RLM3, RLM7 a RLMs. Pouze zdravé paty stonků a dobře fungující kořenový systém jsou totiž zárukou vysoké odolnosti vůči poléhání a tím i klíčem k dosažení vysokého výnosu. Hybridy KWS, které disponují geneticky podmíněnou odolností k fomě jsou UMBERTO KWS, KWS MIKADOS, KWS SANCHOS, HOSTINE, FELICIANO KWS, ALLBERICH KWS a MARC KWS.
Tolerance ozimé řepky ke škůdcům je v posledních letech v Evropě významným tématem, jelikož dochází k omezení v používání účinných látek. Ozimou řepku poškozují různí škůdci v různých vývojových stádiích, což výrazně komplikuje snahy o posílení přirozené ochrany řepky proti škůdcům. Jedním ze zásadních škůdců, kteří poškozují řepku na podzim a časně z jara, jsou larvy dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala (L.)). V rámci výběru nových odrůd se podařilo najít hybridy, které vykazují vyšší toleranci k napadení larvami dřepčíka olejkového, anebo byl u nich zaznamenaný nižší výskyt larev ve stoncích než u běžně pěstovaných odrůd. Jedná se o multifaktoriální záležitost, která není geneticky podmíněná. Jedním z hybridů, z 1. generace, je Feliciano KWS, které vykazuje výrazně nižší napadení larvami dřepčíka olejkového než ostatní hybridy. V brzké budoucnosti vám představíme další hybridy, které jsou již z 2. generace zkoušení, přičemž jejich testování probíhá i v rámci pokusů v ČR.
Význam viróz a jejich přenašečů není třeba zdůrazňovat. Ekonomický dopad výskytu viróz u řepky je velmi vysoký, a i když se na podzim provede několik foliárních ošetření proti přenašečům (mšicím), tak není vždy zajištěný úspěch, a proto je vhodné pěstovat hybridy řepky, které jsou tolerantní k virové žloutence vodnice (TuYV). Jedná se o vlastnost, kdy hybrid, který je infikován virovou žloutenkou vodnice nereaguje tak spontánně na virus, ale dokáže se s virovou náloží srovnat, a tak nedojde k propadu výnosů. Certifikace hybridů, zda jsou tolerantní k virové žloutence, probíhá v Německu a ve Francii. Hybridy KWS, které mají toleranci k virové žloutence vodnice (TuYV) jsou KWS Mikados, KWS Sanchos, Hostine, Feliciano KWS a HODYSSE.
Velmi významnou vlastností, která je u řepky velmi ceněná, je nepukavost šešulí, která je u řepek KWS označovaná jako S-POD funkce. Jedná se o vlastnost hybridů řepky, na kterou se provádí selekce a je vyhodnocovaná na základě měření potřebné síly na otevření šešule. Tato měření se provádí v různých vývojových fázích řepky (před plnou zralostí až plná zralost) a na základě získaných dat se pak zařazuje hybrid do skupiny s odolností na pukání či bez této odolnosti. Hybridy, které mají zjištěnou nepukavost šešulí, jsou tak chráněny před praskáním šešulí a ztrátám výnosu před sklizní, pokud přijde nevhodné počasí, a to jak prudší deště, tak i střídání deště a slunečního počasí. Hybridy, které jsou nepukavé, potřebují dostatečný čas na dozrání, protože v případě předčasné sklizně může docházet ke ztrátám na výnose tím, že se nedokáže dostatečně vymlátit řepka ze šešulí a jsou ztráty za sklízecí mlátičkou. Hybridy KWS, které disponují nepukavostí šešulí, jsou Umberto KWS, KWS Mikados, KWS Sanchos, Hostine, Allberich KWS a Marc KWS. Pro ranou sklizeň jsou vhodné hybridy Feliciano KWS a Hodysse, které nejsou vybaveny nepukavostí šešulí.
S hybridy řepky, které jsou vhodné pro pěstování s nižší intenzitou hnojení a použití přípravků na ochranu rostlin, jsme vás již seznamovali v rámci konferencí Řepka bez hranic a podrobné informace naleznete i v našem katalogu osiv řepky, kde je rozsáhlý příspěvek Ing. Davida Bečky, Ph.D., který se těmito pokusy zabýval na ČZU v Praze. Jedná se však jenom o dílčí část z pokusů, které probíhají napříč celou Evropu a ve kterých se sleduje efektivita využití aplikovaného dusíku na výnos řepky.
S podrobnými vlastnostmi jednotlivých hybridů a vhodností do vašich konkrétních půdních a klimatických podmínek vás rádi seznámí naši regionální obchodní zástupci.*
Ing. Josef Maňásek, Ph.D.,
produktový manažer,
KWS Osiva s.r.o.
