Každoročně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) zveřejňuje ve svém Věstníku seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize (SOK). Tento seznam obsahuje všechny odrůdy rostlin, tedy i ozimé pšenice, které jsou v daném roce v České republice zaregistrovány pro uznání a uvádění do oběhu. To znamená, že tyto odrůdy prošly polními a laboratorními zkouškami v rámci registračních zkoušek v ČR a nabízejí pěstitelům a zpracovatelům nezávislé a objektivní informace o jejich vlastnostech a vhodnosti pěstování v tuzemských podmínkách.
Na pracovišti ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, každoročně odborníci hodnotí zimovzdornost odrůd obilnin pomocí provokačních nádobových testů v přirozeném prostředí a mrazuvzdornost pomocí laboratorních mrazových testů odebraných rostlin z pole. Po souhrnném zpracování všech získaných dat (hodnoty přežití odrůd) vypočítají potenciální zimovzdornost a mrazuvzdornost jednotlivých odrůd, které představují odhad geneticky založené zimovzdornosti získané v jejich testech. Uvádí ji v devítibodové stupnici (devět stupňů zimovzdornosti – SZ – od 1 = velmi nízká zimovzdornost až po 9 = velmi vysoká zimovzdornost), která nezávisí na ročnících, na rozdíl od každoroční jarní bonitace porostů. To, že uvedená stupnice ukazuje potenciální zimovzdornost odrůd, prokázalo hodnocení porostů pšenic po tuhých zimách (např. 2002/2003 či 2011/2012), kdy byla zjištěna vysoce významná shoda mezi získanými SZ z testů VÚRV a stupněm poškození porostů odrůd pšenic stanovaných na jaře na stanicích ÚKZÚZ. Navíc, pravidelné testy mrazuvzdornosti provádí ÚKZÚZ na svých pracovištích (viz každoroční výsledky zkoušek užitné hodnoty u ozimé pšenice).
Průměrný stupeň zimovzdornosti všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize se z hodnoty SZ = 6,4 v roce 1993 plynule snižoval do roku 2007, kdy dosáhl SZ = 4,8. Od té doby se pohyboval kolem této hodnoty až v roce 2022 měl SZ = 4,6. U zastoupených českých odrůd se průměrný stupeň zimovzdornosti držel nad hodnotou SZ = 6 (střední až vysoká zimovzdornost) poměrně dlouho od začátku sledování v roce 1993 až do poklesu na SZ = 5,5 kolem roku 2006. Po dalším mírném poklesu po roce 2017 zůstal nad hodnotou SZ = 5 (střední zimovzdornost). Postupné zastoupení zahraničních odrůd, po prudším poklesu průměrné zimovzdornosti k SZ = 4 (střední až nízká zimovzdornost) do roku 2002, se od uvedeného roku 2002 pohybuje v průměru mírně nad touto hodnotou.
Celkově jsou tedy v jednotlivých letech zapisované odrůdy českého původu v SOK odolnější vůči zimním stresům než zahraniční.
Více informací se dočtete v článku RNDr. Ilji T. Prášila, CSc., a kolektivu z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v příloze časopisu Úroda – Pšenice. Tato příloha vychází se srpnovým vydáním časopisu Úroda.*
Úvodní fotografie: Areál s provokačním bedýnkovým testem obilnin po zimě Foto archiv VÚRV
