Významným faktorem podporující trvalou udržitelnost zemědělství je šlechtění polních plodin. Usiluje nejen o odrůdy s požadovanou kvalitou, ale i o takové, které vykazují odolnost vůči chorobám, škůdcům a nepříznivým abiotickým faktorům. Mezi šlechtitelské metody patří i cílené úpravy genomu, ať už s využitím klasických, nebo moderních (Crispr/Cas) postupů.
Využití geneticky geneticky modifikovaných plodin snižuje potřebu orné půdy o 3,4 %. Kromě toho snížení počtu nezbytných agrotechnických zásahů při pěstování GM plodin může mít pozitivní dopad na snížení spotřeby paliva při agrotechnických zákrocích a snížit tak emise uhlíku, v Evropě až o 33 milionů tun ročně. A potenciálně se můžou uplatnit další pozitivní efekty, jako jsou snížení eroze půdy, zlepšení bilance vody v půdě atp. Vyplývá to ze studie pracovníků Kodaňské univerzity, Caspera Worma Hansena a Asgera Mose Wingendera. Své zjištění autoři publikovali v časopise American Economic Review: Insights. Upozornila na to v tiskové zprávě nevládní nezisková organizace Biotin, z. s. Ta byla založena vědeckými pracovníky ČR, která se zaměřuje na oblast moderních biotechnologií.
Tisková zpráva konstatuje, že za ideálních podmínek neposkytují GM plodiny vyšší výnosy než konvenční plodiny. Avšak tam, kde se objevují škůdci a plevel, mohou GM plodiny navržené tak, aby byly odolné vůči herbicidům a škůdcům, výnosy zvýšit. Tento efekt je dobře znám z kontrolovaných pokusů. Jak však GM plodiny ovlivnily celosvětové výnosy plodin, sklizené plochy a zemědělský obchod v praxi, nebylo doposud známo. Nyní se oba ekonomové pokusili s pomocí nejnovějších statistických metod tento dopad vyčíslit. Použili statistickou metodu „triple-differences rollout design“. Ta je používaná v ekonomii k odhadu efektů určité politiky nebo intervence, když jsou data dostupná v různých časových obdobích, pro různé skupiny a za různých podmínek. S její pomocí vědci porovnávali výnosy, sklizené plochy a obchod v zemích, které přijaly GM plodiny v různých obdobích, s výnosy v zemích, které GM plodiny nepřijaly. Studie odhalila výrazné zvýšení výnosů, zejména v rozvojových zemích. Ze studie vyplývá, že bez GM plodin by svět potřeboval 3,4 % dodatečné orné půdy, aby udržel celosvětovou zemědělskou produkci na úrovni roku 2019. Bez omezení pěstování GM plodin by v roce 2019 mohlo být na světě o 13 % více bavlny, o 28 % více kukuřice, o 26 % více řepky a o 4 % více sóji. Zejména v chudších zemích zjistili pozitivní vliv na výnosy.
Na úvodním obrázku je poškození kukuřice larvou zavíječe kukuřičného - Bt kukuřice, která patří k prvním z modifikovoaných plodin, je vůči poškození odolná, což se v konečném důsledku projeví nízkou hladinou problematických fuzáriových mykotoxinů v produkci.*
Další informace k trvale udržitelnému zemědělství najdete na www.trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz
