U kukuřice se používá výhradně hybridní osivo. Výběr hybridu patří mezi nejdůležitější pěstitelská opatření, lze tím významně ovlivnit termín sklizně i způsob využití (siláž, zrno). Délku vegetační doby hybridu určuje tzv. číslo FAO, deset stupňů FAO může znamenat rozdíl ve zralosti dvou hybridů jeden až dva dny, případně 1 až 2 % sušiny. Proto se doporučuje pěstovat v jednom podniku nejméně dva různě rané hybridy.
To umožňuje rozložit sklizňové špičky, dosáhnout jistějších výnosů kvalitní silážní hmoty a při větší ploše sklizeň kukuřice v optimální zralosti.
Základním ekonomickým i výživářským požadavkem je výběr hybridu, který má v dané oblasti (kukuřice je rostlinou mikroklimatu) nejen vysokou produkci hmoty , ale i produkci hmoty kvalitní, s vysokou koncentrací a stravitelností krmných hodnot.
Cílem Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi je podat pracovníkům v zemědělské výrobě co nejvíce objektivních informací v podobě výsledků vlastních pokusů. V těchto pokusech jsou hybridy hodnoceny jednak dle měřítek ÚKZÚZ a jednak z krmivářského a výživářského hlediska. Ve VÚŽV jsou jednotlivé části rostlin chemicky analyzovány a v loňském roce byla ve spolupráci s VÚCHS Rapotín zjišťována i stravitelnost organické hmoty jednotlivých částí kukuřice.
Na pozemcích VÚŽV se v loňském roce testace hybridů kukuřice uskutečnila již po jedenácté. Celkem bylo zaseto 30 hybridů od osmi firem: CEZEA - Šlechtitelská stanice a.s. (5), KWS (2), FORCE LIMAGRAIN s.r.o. (3), Syngenta s.r.o. (3), MONSANTO (4), OSEVA UNI a.s. (4), PIONEER SAATEN GmbH (6), SAATBAU LINZ ČR (3).
Pozemky VÚŽV patří do řepařské výrobní oblasti. Z půd tu převažují hnědozemě. Nadmořská výška se pohybuje kolem 260 metrů. V testaci byly zařazeny hybridy v rozpětí čísla FAO 210 až 350.
Výsev se uskutečnil 30. dubna 2001, přičemž každý hybrid byl zaset do pěti řádků 200 m dlouhých. Je třeba zdůraznit trend časného setí kukuřice. I když je každý rok počasí jiné, časné setí se vyplatí. Při teplém a suchém jaru zachytí semena kukuřice ještě zimní vláhu. Naopak v chladném a deštivém jaru při časném setí kukuřice lépe naberou svou potřebnou sumu teplot, která je nutná pro dozrání kukuřice. Letošní jaro bylo oproti loňskému studenější a vlhčí, proto bylo zaseto oproti loňskému roku o 12 dní později.
V měsíci červnu byly u každého hybridu zjištěny na deseti místech počty jedinců na jednom hektaru.
Dne 4. září bylo od každého hybridu odebráno 15 za sebou jdoucích rostlin. Rostliny byly zváženy, byla zjištěna hmotnost palic, změřena výška rostlin a výška nasazení klasu a stanovena sušina rostlin, klasu a zrna.
Stejně jako v loňském roce bude ve spolupráci s VÚCHS Rapotín u jednotlivých hybridů zjištěna stravitelnost organické hmoty in vitro.
K nahlédnutí předkládáme tabulku se sušinami jednotlivých částí 30ti hybridů kukuřice a tabulku s biologickými výnosy těchto hybridů kukuřice sklizených 4. Září 2001. Zde jsou důležité údaje týkající se podílu hmotnosti klasů z hmotnosti rostlin. Tyto hodnoty jsou nepostradatelné pro zvolení technologie sklizně kukuřice (sklizeň celé rostliny, sklizeň se zvýšeným strništěm, LKS).
Dále uvádíme graf s důležitou výživářskou veličinou PDIE (skutečně stravitelný protein v tenkém střevě) a s výnosem energie NEL (netto energie laktace).
S přibývajícím množstvím získaných hodnot docházíme k závěrům, že se nyní již špatné hybridy nenabízejí. Musíme konstatovat, že konkurenční prostředí donutilo šlechtitelské firmy zásobovat trh jen špičkovým osivem, které při poskytnutí optimálních podmínek je předpokladem dobrých výsledků. Teď je již tedy na zemědělcích, aby si vybrali osivo vhodné pro svou oblast a správnou agrotechnikou využili genetického potenciálu rostlin.
Děkujeme MZe ČR za financování grantu NAZV č. QDO176
Ing. Radko Loučka, CSc.,
Ing. Eliška Machačová, CSc.,
Ing. Yvona Tyrolová
Výzkumný ústav živočišné výroby
Praha – Uhříněves
