Menu
e-shop
Expozice Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., Troubsko a Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., Troubsko se stala již tradiční součástí zemědělské výstavy Naše pole. S ředitelem této instituce RNDr. Janem Nedělníkem, Ph.D., jsme hovořili o aktuálních tématech, jež rezonují evropským zemědělstvím – uhlíkovém zemědělství, bioekonomice a nových šlechtitelských technikách. Přestože samotné technologie sekvestrace uhlíku nejsou nové, ukazuje se, že klíčem k jejich úspěchu je jejich správná kombinace a dlouhodobé začlenění do agrotechniky polních plodin. A právě v tom hrají meziplodiny, genetika i biotechnologie zásadní roli.
RNDr. Nedělník zdůraznil, že kulatý stůl k projektu Carbon Farming CE, který proběhl v rámci výstavy Naše pole, znovu otevřel diskusi o možnostech snižování uhlíkové stopy v zemědělství a zároveň zvyšování kvality půdy. Projekt, který sdružuje příklady dobré praxe z deseti evropských zemí, přináší ověřené technologie sekvestrace uhlíku. Ačkoli podle odborníka nepředstavuje technologické novinky v pravém slova smyslu, poskytuje důležité potvrzení o tom, co v praxi skutečně funguje – agrolesnictví, aplikace kompostů, vápnění či pěstování meziplodin a mnohé další.
„Z fyzikálního, chemického i biologického hlediska je kvalita půdy jedním z klíčových problémů současného českého zemědělství. Právě proto se na našem pracovišti intenzivně věnujeme meziplodinám, které mají schopnost zlepšovat půdní ‚fitness‘,“ připomněl RNDr. Nedělník s tím, že řadu meziplodin měli možnost shlédnout návštěvníci výstavy na demonstračních políčkách. Dominují především druhy, které přeruší sled rostlin z čeledi brukvovitých, což má příznivý dopad z fytosanitárního hlediska. Výsledek šlechtitelské práce odborníků byl u řady odrůd korunován oceněním Zlatý klas na agrosalonu Země živitelka.
Ruku v ruce s tématem uhlíkového zemědělství kráčí koncept bioekonomiky, která v sobě propojuje udržitelné zemědělství, moderní průmyslové procesy a vědecko-technický pokrok. „Naším cílem je představit bioekonomiku jako nástroj diverzifikace zemědělství a možností nových synergií mezi zemědělstvím a průmyslem. Ukazujeme, jak efektivně zpracovávat biomasu a hledat cesty, jak z ní vyrábět více produktů s vyšší přidanou hodnotou,“ vysvětlil RNDr. Nedělník. Příkladem dobré praxe jsou například moderní bioplynové stanice, které už dnes dokážou nejen produkovat bioplyn, ale i jej čistit na kvalitu biometanu a vtlačovat do distribuční sítě. „Považuji biometan za velmi perspektivní alternativu k zemnímu plynu,“ řekl ředitel troubského výzkumu. Jak dále uvedl, kompostování biofarmaka, biochemikálie, biopesticidy. To vše jsou příklady, které chce bioekonomika dále rozvíjet.
Připomněl také, že Evropská komise v současnosti připravuje novelizaci strategie bioekonomiky, ke které probíhá veřejná konzultace. Vzhledem k tomu, že jde o budoucnost evropského zemědělství, vyzval odbornou veřejnost k aktivnímu zapojení se do probíhající debaty. Pro pochopení tohoto v ČR relativně nového pojmu měli možnost návštěvníci Našeho pole osobních konzultací s odborníky z Troubska, v expozici mohli získat i celou řadu informačních letáků a brožur.
Jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí, která má úzkou souvislost s bioekonomikou, jsou nové genomické techniky. V oblasti moderních technik šlechtění je Česká republika daleko. Výzkumný ústav v Troubsku nedávno pořídil přístroj real-time PCR, který umožňuje přesné a rychlé čtení genetické informace. „Dříve byla šlechtitelská práce založena hlavně na fenotypování – tedy sledování morfologických znaků. Dnes se posouváme směrem ke genotypizaci, sekvenování genomu, analýze markerů a cílenému výběru,“ doplnil Jan Nedělník. V současné době pracují například na materiálech jetele lučního s vyšší fixací dusíku, které byly získány metodou genomické selekce. Tento postup výrazně urychluje šlechtitelský proces.
Ředitel troubského výzkumu věří tomu, že právě genetika v době restrikcí účinných látek na ochranu rostlin hraje zásadní roli v udržení zdraví rostlin, jejich kvality a výnosového potenciálu. Doufá zároveň, že Evropský parlament brzy schválí nové nařízení o nových genomických technikách, které by mohlo znamenat zásadní průlom v evropské šlechtitelské praxi.
V expozici nechyběl ani úl se čmeláky jako propagace projektu Český čmelák, zaměřený na podporu opylovačů a biodiverzity v zemědělské krajině. Laboratorním chovem čmeláků a jejich využitím při opylování rostlin se ve Výzkumném ústavu pícninářském zabývají již od počátku 80. let minulého století a tento projekt se neustále rozvíjí. V posledních letech ústav zintenzivnil chov čmeláka a v reakci na rostoucí zájem veřejnosti investoval do vybudování specializovaných zimovacích prostor. Díky těmto kapacitám je nyní možné přezimovat větší počet matek, což umožňuje nabídnout více hnízd na začátku nové sezóny. Hnízda čmeláka zemního jsou určena širokému spektru uživatelů – od hobby zahrádkářů přes profesionální šlechtitele až po skleníkové provozy.
