Systém Clearfield pro slunečnici je založen je na kombinaci herbicidu Pulsar 40 obsahujícího účinnou látku imazamox a hybridů, které jsou k němu tolerantní. Přestože tento systém akciová společnost BASF představila v České republice teprve nedávno, není prozatím určen pro náš trh. Napřesrok si jej už vyzkouší některé sousední státy s větší rozlohou ploch slunečnice než má naše republika. Nejen slunečnice je středem zájmu v evropské agrární politice, ale celá skupina olejnin.
„Tolerance plodiny byla získána přirozeným způsobem z divoké slunečnice, nalezené v roce 1996 v americkém Kansasu, a přirozeným křížením vnesena do kulturních hybridů. Není produktem genových modifikací,“ zdůraznil Bernd Mayer ze společnosti BASF na tiskové konferenci zaměřené na produkci olejnin.
Firma BASF vyzkoušela systém Clearfield u slunečnice v Srbsku ve spolupráci s Institutem pro polní plodiny a zeleninu ve městě Novi Sad, který vyšlechtil odrůdu Rimisol. V letošním roce tam prodali osivo pro 8500 ha a pro příští rok se počítá s více než 50 000 ha. „Nárůst je omezen pouze časem, nutným pro produkci dostatečného množství osiva. Celosvětově spolupracujeme s mnoha šlechtiteli a osivářskými firmami“, uvedl Bernd Mayer. Dodal, že na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku má být systém k dispozici již v příštím roce, záleží to na registraci herbicidu, osiva a jeho dostupnosti. Poté by měla následovat i Česká republika. Konkrétní cenu osiva neuvedl.
Postemergentní herbicid Pulsar 40, který se v systému používá, je širokospektrální přípravek, který likviduje většinu plevelů ve slunečnici, včetně problematických. Jde především o teplomilnou řepeň (Xanthium), která se vyskytuje hlavně na jihu Evropy, ambrózii (Ambrosia), pcháč a trávy. Účinný je také na parazitickou zárazu (Orobanche), která se též vyskytuje v teplejších oblastech Evropy, snižuje kvalitu a výnos slunečnice a může způsobit až naprostý výpadek sklizně. Tento plevel se postupně šíří do dalších oblastí, druh parazitující na slunečnici dosud v České republice nebyl nalezen. Přípravek není určen pro použití v běžných odrůdách slunečnice, neboť je spolehlivě likviduje.
Podle Ing. Martina Volfa ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin u nás ale zatím tento systém pro slunečnici není třeba. Jednak se jí u nás věnují malé plochy a větší důraz se klade na pěstování řepky, jednak proto, že záraza parazitující na slunečnici se v ČR dosud nevyskytuje.
Společnost BASF využívá systém Clearfield celosvětově i u dalších plodin, například u rýže, kukuřice, pšenice, řepky, sóji či cukrové třtiny.
Olejniny zažívají vzestup
„Od roku 2003 nastala nová éra slunečnicových a řepkových olejů a sází se především na jejich potravinářskou kvalitu, zvláště v Evropě. Přitom evropská agrární politika produkci olejnin přeje, mimo jiné také kvůli problémům s odbytem obilovin,“ zdůraznil Ing. Volf. Jak dodal, celosvětově stoupá produkce sóji, která ovlivňuje cenu ostatních olejnin, letos se jí sklidilo více než 210 miliónů tun. Hlavními producenty jsou USA, Brazílie, Argentina a Čína. Posledně jmenovaný stát se ale brání dovozu z dalších zemí prostřednictvím kvalitativních kritérií pro oleje, aby tak podpořila vlastní výrobu.
Rostoucí tendenci vykazuje i produkce řepky, letos se celosvětově očekává sklizeň v rekordní výši 42 mil. tun. EU-25 jako největší pěstitel se na ní podílí 14,5 mil. tun, za ní následuje s mírně nižší sklizní Čína a s přibližně poloviční Kanada. Řepka se využívá především pro lidskou výživu, produkci bionafty, hydraulických a mazacích olejů, pokrutin a šrotů. Možnosti využití jsou ale mnohem širší. Nezanedbatelná je také její předplodinová hodnota, díky které může výnos následné pšenice vzrůst až o 0,4 t/ha.
Právě na bionaftu, která má momentálně v České republice nejistou budoucnost, značně sází Evropská unie, která si stanovila podíl metylesteru řepkového oleje přidávaného do nafty na dvě procenta pro rok 2005 a 5,75 % na rok 2010. U nás se na jeho produkci loni zpracovalo téměř tolik řepkového oleje jako pro potravinářské účely, ale například na Slovensku (kde výrobny jsou, ale chybí legislativní a finanční podpora) či v Polsku se vůbec nevyrábí. Přitom Francie staví další kapacity na zpracování 600 tisíc tun řepkových semen na MEŘO, zájem v Německu přesahuje současnou produkci.
Větší množství lze řešit
větší intenzitou
Ve většině států s vysokou produkcí řepky, jako je například Německo (letos průměrný výnos 4 t/ha) nebo Česko (3,7 t/ha), je další nárůst možný podle Ing. Volfa jen prostřednictvím vyšší intenzity. Plochy oseté řepkou totiž v osevním postupu téměř dosahují maximálně doporučených dvanáct procent a případný nárůst by přinesl další rozšíření výskytu chorob a škůdců. Velké rezervy má například Polsko, které může svoji produkci podle polských účastníků konference ztrojnásobit. K tomu pravděpodobně dojde tehdy, když bude možné produkci výhodně prodat především do Německa či Francie.
Jeden z největších nárůstů plochy řepky zaznamenalo v posledních letech Slovensko, protože po surovině je poptávka a zemědělci mají jistotu, že za ní dostanou zaplaceno. Ne všechny oblasti jsou ale vhodné pro setí této plodiny, podzimní zakládání porostů totiž ohrožuje sucho.Uvedl to Ing. Pavol Halvoň z vydavatelství Naše pole s tím, že letošní průměrný výnos dosáhl podle odhadů přibližně 3 t/ha při celkové sklizni kolem 270 tisíc tun. Zisk z hektaru se v závislosti na podniku a stanovišti pohybuje kolem 300 eur/ha (9510 Kč) při výnosu zhruba 3,5 t/ha a nákladech 430 eur/ha (13 630 Kč). Jako optimální uvádí pěstební plochu 90 až 100 tisíc hektarů, větší by znamenala překročení doporučené dvanáctiprocentní hranice. Jak dodal, přibližně třetina produkce se v posledních letech exportuje, dovoz je jen nepatrný.
Na jihu je hlavní slunečnice
Úplně jinou pozici má Rumunsko, kde je hlavní olejninou slunečnice, pěstovaná na jednom milionu hektarů, a která je zároveň třetí nejdůležitější plodinou v jeho zemědělství. Pěstování slunečnice se rozšířilo po druhé světové válce s příchodem hybridních odrůd a v letošním roce byla oseta na 80 % ploch určených pro olejniny. Sóje i řepce se tam totiž daří mnohem hůře. Do budoucnosti se počítá s pěstováním výkonnějších hybridů slunečnice s vyšším výnosem kvalitnějšího oleje a využitím moderních technologií a integrovaného sklizňového managementu. To znamená využití vhodného osevního postupu, aby se omezil výskyt plevelů, chorob a škůdců, optimalizace hnojení, využití závlah v suchých letech a kritických růstových stadiích či modernizace strojního parku. Rumunští zemědělci tak chtějí mnohem lépe využít výnosového potenciálu slunečnice, který se pohybuje mezi 3,2 až 4,5 t/ha.
Vedle plevelů uvedených u výše zmíněného systému Clearfield mají rumunští pěstitelé problémy se svlačcem, merlíky a prosovitými plevely, z chorob jsou nejzávažnější plíseň slunečnicová, hlízenka, botrytida a Phomopsis, těm se snaží předcházet pěstováním rezistentních odrůd. Uvedl to Cornel Brad z Agricultura României. Na příkladu několika farem potom ukázal, že celkové náklady na hektar slunečnice se mohou pohybovat od 252 USD/ha (asi 6426 Kč při kursu 25,5 Kč za dolar) při extenzivní variantě s výnosem 1,3 t/ha po 473 USD/ha (12 062 Kč) při výnosu 3 t/ha. Jako nejvhodnější se ale ukázala střední cesta s náklady 400 USD/ha (10 200 Kč), výnosem 2,8 t/ha a ziskem 160 USD/ha (4080 Kč) při prodejní ceně 200 USD/t (5100 Kč). Dodal, že průměrný výnos slunečnice se v Rumunsku pohybuje mírně přes jednu tunu z hektaru hlavně proto, že jsou tam přibližně čtyři miliony zemědělských podniků s průměrnou rozlohou 1,5 ha.
