Technologie pěstování jakonu

Jakon (Smallanthus sonchifolius) se pěstuje především pro sladké, osvěžující hlízy s nízkou energetickou hodnotou. Předmětem experimentu popisovaného v časopise Úroda (10/2025) Ing. Markétou Kuljovou z VÚB bylo stanovit vhodnou technologii pěstování jakonu v podmínkách bramborářské výrobní oblasti ČR. Pro svou přizpůsobivost, odolnost vůči škůdcům i chorobám, vysoké výnosy a široký záběr uplatnění, je jakon perspektivní plodinou pro zemědělce hledající alternativní plodiny pro pěstování v konvenčním i ekologickém systému hospodaření.

Realizace a výsledky

Jak uvádí Ing. Kuljová, experiment s jakonem byl realizován v loňském roce na pozemku Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, na pracovišti Valečov, jež leží v nadmořské výšce 462 m n. m. Pro pokus byly použity odrůdy jakonu Fiorella a Graciella, které jsou ve vlastnictví VÚB Havlíčkův Brod.

Ze srovnání získaných hodnot výnosu hlíz obou odrůd vyplynulo, že Fiorella dosáhla nejvyššího výnosu ve variantě s minerálním hnojením dusíkem do půdy před sázením v kombinaci s kapkovou závlahou. Odrůda Graciella lépe reagovala na přihnojení ve čtyřech dávkách během zavlažování (fertigace). Zároveň autorka uvádí, že odrůda Fiorella nasazovala podstatně víc kořenových hlíz v porovnání s Graciellou. Z hlediska průměrné hmotnosti hlíz pod trsem reagovaly odrůdy téměř opačně v porovnání s počtem hlíz na rostlinu – odrůda Fiorella vytvořila více středně velkých hlíz, naproti tomu odrůda Gracialla nasadila pod trsy méně hlíz, které dorostly vyšší hmotnosti. Ty ani po třech měsících skladování nenesly žádné zásadní ztráty hmotnosti a kvality, informuje Ing. Kuljová v článku.

Perspektivní plodina

Komerční pěstování jakonu v České republice v současné době neexistuje. Brání tomu potřeba vysokého podílu ruční práce při přípravě rozmnožovacího materiálu, výsadbě, sklizni i posklizňovém zpracování hlíz. Dalším podstatným faktorem může být, že konzumenti v Evropě a v ČR obzvlášť, mají až na výjimky konzervativní přístup a k novým plodinám se staví skepticky. Velký potenciál má však rozšíření popularity jakonu jako perspektivní plodiny v komunitě zahrádkářů a ekologicky hospodařících zemědělců, zvláště zelinářů. Tyto možnosti podporuje především nenáročnost rostlin jakonu na hnojení, jelikož v této práci bylo ověřeno, že i bez minerálního hnojení a závlahy lze dosáhnout výnosů na úrovni 40 t/ha, což je téměř dvojnásobek průměrného výnosu brambor pěstovaných v systému ekologického zemědělství. Další důležitou vlastností jakonu je jeho přirozená, biologicky podmíněná odolnost proti chorobám a škůdcům, což znamená, že nevyžaduje žádné ošetření přípravky na ochranu rostlin. To je podstatné rovněž pro využití biomasy rostlin jakonu, ať už pro zkrmování nati bohaté na dusíkaté látky hospodářskými zvířaty, nebo sběr a sušení listů na čaj, shrnuje ve svém článku Ing. Kuljová.

Více informací se dočtete v časopise Úroda (10/2025).*

Úvodní fotografie: Trs odrůdy Graciella po vyjmutí z půdy Foto Markéta Kuljová