Příběh brambor začíná přibližně před osmi tisíci lety v pohoří And na hranici mezi Bolívií a Peru, poblíž jezera Titicaca ležícího v nadmořské výšce 3800 metrů. Pro Inckou říši, která se rozkládala na mohutných hřebenech And, představovaly podobný dar nebes jako pro říši Aztéků kukuřice. Inkové brambory konzumovali čerstvé nebo v podobě škrobového koncentrátu, též je používali pro lékařské účely a výrobu alkoholického nápoje podobného pivu. Horské oblasti Peru, Bolívie a Chile jsou dodnes centrem biodiverzity brambor s velkým množstvím lokálních odrůd.
Historií pěstování této plodiny zahájil Ing. Jaroslav Čepl, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., zajímavou přednášku, vztahující se k nově otevřené expozici Brambory – skrytý poklad. Touto výstavou se Národní zemědělské muzeum v Praze připojilo k letošnímu Mezinárodnímu roku brambor vyhlášeného Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Poprvé v Evropě
Jak uvedl Ing. Čepl, brambory byly do Evropy údajně dovezeny v roce 1565 jako dar španělskému králi Filipu II. Nezávisle na španělských dobyvatelích se později dostaly do Anglie. V Británii, a zejména pak v Irsku, se začaly běžně pěstovat ve druhé polovině 17. století. Nejstarší zmínka o bramborách v českých zemích pochází z roku 1623. „Ve střední Evropě je lidé přijímali se značnou nedůvěrou a obavami. Byly považovány za pohanskou a nekřesťanskou plodinu, za plodinu nečistou, zdraví ohrožující,“ citoval tehdejší přístup Ing. Čepl.
Postupem času se situace začala měnit. „Od okrasného pěstování v klášterních zahradách se zejména ve druhé polovině 18. století, kdy Čechy decimovaly hladomor, nemoci a války, počaly plánovitě pěstovat a staly se přirozenou součástí jídelníčku různých stavů,“ vysvětlil Ing. Čepl.
Jak dále připomněl, lidé se začali na brambory spoléhat jako na plodinu s velkým sytícím efektem a energetickou hodnotou. Avšak již kolem poloviny devatenáctého století přišla katastrofa v podobě plísně bramboru (Phytophthora infestans), která se poprvé rozšířila ve větší míře a zejména v Irsku zničila veškerou úrodu brambor. Tato událost se do historie zapsala jako Velký hlad v Irsku. Statisíce lidí zemřely a mnoho dalších emigrovalo.
Brambory v zajetí času
Po první světové válce se brambory v České republice pěstovaly na rozloze téměř půl milionu hektarů. „Využívaly se nejen pro lidskou výživu, ale také jako krmivo a surovina pro lihovarnický průmysl,“ uvedl Ing. Čepl.
Jak šel čas, plochy v ČR klesaly. V roce 1990 pěstitelé osázeli touto plodinou přes 100 000 ha, zatímco v roce 2007 pouze 40 000 ha. „Jedním z důvodů je samozřejmě vyšší hektarový výnos, který stoupl z 8 – 10 t/ha na 20 – 25 t/ha (některé podniky dokonce stabilně dosahují výnos 30 – 35 t/ha), ale také snížená konzumace této nutričně bohaté plodiny,“ objasnil situaci Ing. Čepl. Zatímco v Bělorusku jeden obyvatel průměrně spotřebuje 338 kg brambor za rok, v Čechách je to pouze 62 – 65 kg na osobu. Ing. Čepl klade tuto situaci za vinu rychlému životnímu stylu, ve kterém přebírá úlohu rýže nebo těstoviny.
Brambory si postupně nacházejí cestu do rozvojových zemí. Ještě před patnácti lety byl podíl produkce této plodiny v rozvojovém světě poloviční než ve vyspělých státech, nyní se vyrovnává. V současné době se největší pěstební plochy nacházejí v Číně a z celosvětové produkce brambor (320 milionu tun) se více než 40 % vypěstuje právě v této zemi a Rusku. Oproti tomu v České republice zemědělci vyprodukují pouze jeden milion tun brambor ročně.
Od moře po hory
Brambory jsou plastická plodina, kterou je možné pěstovat na úrovni moře, ale také v tisícimetrových výškách. „I když má celá ČR vhodné podmínky pro její pěstování, je tato plodina centralizována zejména na Vysočinu a velmi rané brambory do Polabí, kde se pěstují pod závlahou a netkanou textilií,“ vysvětlil posluchačům Ing. Čepl.
Z bohaté odrůdové skladby brambor v ČR (159) má větší význam pouze deset (Impala, Marabel, Dali, Ornela, Adéla, Princess, Rosara a další). V současné době disponuje ČR větším množstvím starých brambor, na kterých se podle Ing. Čepla doba od sklizně podepsala například ztrátou vody a vitamínů. Jejich výkupní cena se pohybuje okolo 2,50 Kč/kg (minimálně 1 Kč pod hranicí ziskovosti).
V obchodech se vedle českých brambor z minulého roku začínají objevovat hlízy dovezené z Egypta a Maroka. V květnu se tato plodina bude importovat ze Španělska a jižní Itálie a v červnu se podle Ing. Čepla konečně dočkáme velmi raných chutných českých brambor z Polabí. Od zahraničních se vizuálně liší typickou potrhanou slupkou. V srpnu a září nastupují na trh hlízy z Vysočiny.
Potrava pro chudé
Chronickým hladem trpí na světě 852 milionu lidí a jak uvedl Ing. Čepl, v příštích dvaceti letech se očekává nárůst lidské populace o 100 milionu obyvatel. Více než 95 % připadá na rozvojové země, kde je silný tlak na vodu a půdu. Brambory by se proto měly stát základní složkou strategie poskytování nutričně hodnotného jídla chudým a hladovým. Tato plodina dokáže nejen efektivně, levně, ale také rychle a kvalitně nasytit lidi.
Jak dále upozornil, brambory jsou nejlepší a nejlevnější potravinový koncentrát na světě. Pro mnohé obyčejná hlíza obsahuje 75 % vody, sacharidy, dusíkaté látky, vitámíny C, B1, B2, B3, B6, draslík, fosfor, selen, kyselinu listovou a pantotenovou a mnoho dalších. Bramborová hlíza je jedním z nejbohatších antioxidantů v lidské výživě. Můžeme dát tedy zapravdu přednímu českému rostlinopisci Janu Svatopluku Preslovi, který již v roce 1846 pronesl, že „rostlina bramboru pro lidské pokolení jest ten největší prospěch, jež z objevení Ameriky má“.
Pokud se podíváme na tuto plodinu z jiné strany, zjistíme, že neobsahuje pouze nutričně významné látky, ale může se v ní podle Ing. Čepla za určitých podmínek analyzovat například zvýšený obsah dusičnanů nebo glykoalkaloidy.
Klíčové informace
Lidé brambory konzumovali již před osmi tisíci lety.
Brambory obsahují vysoký podíl nutričně významných látek a dokážou rychle a efektivně nasytit hladovějící lidi.
Vybrané otázky posluchačů
odpovídá: Ing. Jaroslav Čepl, CSc., ředitel Výzkumného ústavu Havlíčkův Brod.
Je vhodnější vařit brambory ve slupce nebo bez ní?
Z hlediska udržení nutričně významných látek určitě ve slupce, například šetrně v páře.
Mohou se brambory konzumovat, když jsou již naklíčené?
Hlízy se samozřejmě konzumovat dají. Po odlomení klíčku nejsou brambory stejně kvalitní jako čerstvé, jsou dieteticky horší, ale neobsahují závadné látky. Klíčky by se měly olámat těsně před spotřebou. Při předčasném odstranění (například měsíc dopředu) se rozběhnou enzymatické reakce a hlízy podléhají šednutí dužniny. Klíčky se nesmí konzumovat, protože obsahují velké množství solaninu.
Skladováním brambor při 4 °C je možné omezit jejich klíčení. Jestliže klesne teplota k nule, škrob se změní na jednoduché cukry a hlízy sládnou. Teploty nad hranici 4 °C vyvolávají od ledna či února klíčení.
Existuje rozdíl mezi biobramborami a hlízami vypěstovanými konvenčním způsobem? Je bioprodukt kvalitnější, když je dražší?
Způsob pěstování bio je obecně životní filozofie. Existují přesné zákony, jaké přípravky se mohou použít na ochranu plodin, čím hnojit a mnoho dalších. Biozemědělci plodinu vypěstují s většími náklady, protože dosahují nižších výnosů. Výsledný produkt může být vizuálně horší a ani nemusí chutnat lépe, ale zákazník by měl mít jistotu, že neobsahuje rezidua pesticidů.
V dnešní době je organické hnojivo nahrazováno anorganickým. Jaký to má dopad na půdní úrodnost?
V současné době například mnoho ranobramborářů používá uměle vyrobené komposty organického původu, jiní organická hnojiva neaplikují. Bohužel, soudobá ekonomika je taková, že mnoho podniků zrušilo živočišnou výrobu a organická hnojiva, respektive kvalitní chlévský hnůj není k dispozici v optimálním množství 30 – 35 t/ha. Pěstitelé by přitom měli na jeden hektar brambor dodat 120 – 150 kg dusíku, a proto musí ve zvýšené míře využívat minerální hnojiva.
