Letošní počasí s minimem srážek negativně ovlivňuje podle slov předsedy Českého bramborářského svazu Ing. Josefa Králíčka porosty brambor a výnosy, zvláště velmi raných a raných odrůd. U těch pozdnějších je ještě šance na zlepšení. Uvedl to na semináři konaném koncem července v Jitkově nedaleko Havlíčkova Brodu.
Podle slov předsedy svazu se plocha brambor v posledních třech letech snížila. Zatímco v roce 2020 činila 29 965 hektarů, o rok později už 28 850 ha a vloni jen 27 664 hektarů. Z hlediska užitkových směrů bylo v roce 2023 zasazeny brambory na 26 947 hektarech. Z toho připadá 1001 ha na rané odrůdy, což oproti loňsku představuje nárůst o 364 ha, pozdní konzumní jsou na 12 544 ha (v roce 2022 byly na 12 962 ha), škrobové odrůdy zaujímají výměru 4790 hektarů, ve srovnání s rokem 2022 je to o 748 ha méně. Plocha sadbových brambor mírně stoupla, z loňských 2543 ha na 2612 ha a v domácnostech se brambory pěstují na zhruba stejné výměře jako loni – na 6000 hektarech. Plocha brambor na zemědělských plochách poklesla ve srovnání s rokem 2022 o 3,4 procenta.
Mezi kraji vévodí tradiční Vysočina s 7381 ha (loni 7248 ha), následovaná Středočeským (5500 ha, v roce 2022 to bylo 5686 ha) a Jihočeským s plochou 2587 ha (2775 ha v roce 2022). V Plzeňském kraji je aktuálně zasazeno 979 hektarů brambor, loni to bylo 1222 ha a Moravskoslezském se jedná o letošních 639 ha oproti loňským 667 hektarům.
Spotřeba brambor
Jak je vidět na grafu č. 1, soběstačnost České republiky ve spotřebě brambor není dobrá. „Jsme pod 400 000 tunami, to je varovné číslo,“ komentoval tento údaj Ing. Králíček. Jak dodal, tato hodnota je ovlivněna i poklesem spotřeby brambor, a přesto je nízká.
To potvrzují i údaje o dovezených hlízách, v roce 2022 se do České republiky importovalo 157 300 tun brambor, vyvezlo se pouhých 24 700 tun. „Dovážíme především z Německa, Nizozemska, Francie a Rakouska, exportuje hlavně na Slovensko,“ upřesnil Ing. Králíček. Z letošní sklizně bude podle jeho slov v Evropské unii pravděpodobně kvůli nepřízni počasí „chybět“ milion tun hlíz, možná i více.
Jak dále sdělil, v ostatních bramborářsky významných zemích plochy brambor významně neklesají, často je tomu právě naopak. Výměry konzumních brambor ve vybraných zemích ukazuje tabulka.
Podpory pro pěstitele
Jak zmínil předseda Českého bramborářského svazu, ze Strategického plánu mohou pěstitelé brambor využívat tři typy podpor. První z nich je dotace na škrobové odrůdy, která se pro rok 2023 předpokládá ve výši zhruba 13 000 Kč na hektar.
Další možností je podpora integrované produkce konzumních brambor podle Nařízení vlády č. 80/2023 Sb. ve výši přibližně 11 000 Kč na hektar. Pro čerpání této podpory ale musí být splněno více podmínek, než bylo v minulých letech u „citlivé komodity“.
Třetí možností jsou tzv. sektorové intervence, podmíněné sdružováním v organizacích producentů podle Nařízení vlády č. 82/2023 Sb. „V tomto balíčku je na čtyřleté období k čerpání připraveno na 300 milionů korun. Je ale nutné splnit podmínky dané právním předpisem, mj. registraci subjektu a schválení operačního programu Státním zemědělským intervenčním fondem,“ konstatoval Ing. Králíček.
Z národních dotací mohou bramboráři čerpat podporu na režim jakosti Q CZ, která byla nově na základě studie ÚZEI vypočtena sazbou ve výši 0,77 Kč na kilogram konzumních hlíz. „Nyní byly příslušné dokumenty MZe zaslány na renotifikaci do Bruselu, uvidíme, jak se situace dále vyvine,“ doplnil Ing. Josef Králíček.
