Suché jaro prověřilo technologie pěstování máku

Tradiční polní den spolku Český modrý mák v Krucemburku na Havlíčkobrodsku ukázal, jak se letos pěstitelé vyrovnávali s extrémně suchým jarem. Na pokusném pozemku byly představeny různé varianty ošetření máku, včetně biostimulace, listové výživy a moření osiva. Lokalita v podhůří Žďárských vrchů slouží k pokusům s mákem už téměř 20 let.

Hostitelská Zemědělská a. s. Krucemburk hospodaří společně s dceřinými podniky na zhruba 3600 ha zemědělské půdy, z toho přibližně 2000 ha orné. Podnik má silnou živočišnou výrobu s 920 dojnicemi a přibližně 2800 kusy skotu. Mák patří mezi významné tržní plodiny podniku. Letos ho podnik pěstuje na 120 ha, vedle 480 ha ozimé pšenice, 285 ha řepky, 340 ha kukuřice a dalších plodin. Nadmořská výška kolem 650 metrů přitom klade na pěstování máku vyšší nároky.

Výsevek pomohl využít jarní vláhu

Podle předsedy spolku Český modrý mák Pavla Cihláře se letos v Česku mák pěstuje na přibližně 40 až 43 tisících hektarech. Vývoj porostů však výrazně ovlivnilo sucho, zejména v západních a jižních Čechách. Přibližně třetina ploch podle něj vykazovala nestandardní vývoj. Současně roste podíl ozimého máku, který letos tvoří asi 18 % české výměry a díky využití zimní vláhy si v suchých oblastech vedl lépe. V Krucemburku se letos mák sel již 6. až 11. března, což byl historicky nejranější termín. Duben přinesl pouze 15 mm srážek, takže časný výsev umožnil využít březnovou vláhu a porosty rovnoměrně vzešly. Na pokusném pozemku byly porovnávány odrůdy Major a Emanuel, a to v mořené i nemořené variantě. Zkoušelo se několik způsobů ošetření porostu – od biostimulace přes listovou výživu až po kombinace s DAM/Urea. Celkem bylo hodnoceno šest variant a kontrola. Vizuálně nejlépe působila varianta s přípravkem Folit ThioSulf, kde byly rostliny nejvyšší a nejbujnější.

Ochrana máku se musí přizpůsobovat podmínkám

Součástí pokusu bylo také hodnocení vlivu moření osiva. Podle zkušeností z dalších lokalit vykazovaly mořené varianty vyšší vitalitu a v suchém jaru dokázaly lépe překonat nepříznivé podmínky. U ozimého máku se navíc v posledních letech objevuje nový problém – podzimní nálet krytonosce kořenového, který může poškodit vzcházející porosty. Pěstitelé proto hledají způsoby, jak účinněji využít dostupnou vláhu a současně udržet porost v dobré kondici. Význam má také včasná signalizace škůdců a další možnosti fungicidní ochrany. Spolek Český modrý mák se například snaží o registraci folpetu pro použití v máku. Český modrý mák sdružuje pěstitele, zpracovatele, poradce a obchodníky s potravinářským mákem. Vedle odborné podpory a polních dnů se věnuje také propagaci českého máku a projektu Maková mapa, který má podpořit přímý prodej máku ze dvora.

Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 35/2026.