30.08.2017 | 07:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Strništní meziplodiny v období suchých let – ano, nebo ne?

Zemědělský podnik (v současné době akciová společnost), kde pracuji už 35 let jako agronom, se nachází 20 km východně od Brna. V současné době hospodaříme na 1270 ha orné půdy. V osevním postupu střídáme ozimou pšenici, jarní ječmen, řepku, cukrovku, kukuřici na siláž pro bioplynovou stanici, kukuřici na zrno a travní porosty.

Setí ozimé meziplodiny jsme zařadili do osevního postupu v roce 2007 z důvodu národních dotací. Později se přidalo nařízení o GAEC (mírně nebo silně erozně ohrožené pozemky). Od roku 2015 byly zavedeny EFA plochy, které jsou součástí tzv. greeningu. Ten je podmínkou pro vyplácení zemědělských dotací. Na počátku pěstování meziplodin stačila pro výsev pouze jedna plodina (hořčice bílá, svazenka vratičolistá, brukvovité a motýlovité rostliny nebo jejich směsi). V současné době se musí vysévat směsi dvou nebo více plodin, a to v maximálním poměru 90:10. Na trhu je nespočet směsí meziplodin vhodných pro zařazení před hlavní plodinu (obilniny, kukuřice, cukrovka …).

V současné době se plochy letních a ozimých meziplodin musí hlásit do 15. května příslušného roku na AZV (Agentura pro zemědělství a venkov). V tomto termínu lze jen těžko odhadovat průběh počasí, především potom srážek v době zakládání porostu meziplodin.

V našem podniku zařazujeme meziplodinu v osevním postupu před kukuřici jako širokořádkovou plodinu. Po sklizni předplodiny přichází podmítka, po vzejití výdrolu následuje podrývání do hloubky 25–35 cm v závislosti na vlastnostech pozemku. Po podrytí přichází k samotnému zásevu směsi spolu s urovnáním pozemku. Meziplodina musí být zaseta do 20. září a porost ponechán do 15. února dalšího roku kvůli zamezení vodní a větrné eroze. V případě mírné zimy, kdy nedojde k vymrznutí meziplodiny a některých plevelů, aplikujeme neselektivní herbicid. Setí se provádí do neupravené půdy a posklizňových zbytků předplodiny přesným secím strojem. Tuto technologii taktéž využíváme u mírně erozně ohrožených pozemků.

Na závěr mi dovolte zhodnotit dva způsoby založení porostu kukuřice:

  1. Při klasickém zpracování půdy, kdy na podzim půdu naoráme/podryjeme, na jaře zapravíme hnojivo a sejeme do vyhřáté půdy, vzchází kukuřice rychle a jarní srážky dobře zasakují do půdy.

2. U přímého setí přímo do mulče meziplodiny sice ušetříme jednu operaci, ale sejeme do utužené a neprohřáté půdy, za menšího přístupu vzduchu a především do půdy, která není schopna efektivně vsakovat vodu. To po letošním extrémně suchém roce považuji za problém. Vzcházení kukuřice je pomalejší a trvá delší dobu, než dojde k zapojení a vyrovnání porostu.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down