Společnost AGROS HANÁ, s. r. o., ze Stařechovic se za celou dobu svého hospodaření nedostala do ekonomické ztráty, a není zatížena žádným úvěrem. Veškeré investice, ať už jde o nákup zemědělské techniky nebo budování sil na obilí, jsou hrazeny z vlastního zisku. To je také jeden z důvodu, proč letos obhájila firma, stejně jako loni, druhé místo v soutěži Zemědělec roku 2014.
Od živočišné výroby upustili
Podnik se zabývá výhradně rostlinnou výrobou a hospodaří na výměře 670 hektarů orné půdy v nadmořské výšce 224 až 250 metrů. „Půdy, na kterých náš podnik hospodaří, nejsou úrodné černozemě tolik typické pro Hanou, ale hnědozemě a dvacet procent z nich je kamenitých. Hlavními tržními plodinami jsou potravinářská pšenice a sladovnický ječmen,“ prozradil Pavel Blaha. Na 200 hektarech pěstují ve Stařechovicích sladovnický ječmen, který letos dosáhl průměrného výnosu 7,7 t/ha, ozimá pšenice se pěstuje rovněž na 200 ha orné půdy a letos měla průměrný výnos 9,3 t/ha. Jako další plodinu uvedl agronom ozimou řepku s průměrným výnosem 5 t/ha, která zabírá 113 ha orné půdy. Hořčici bílou zaseli na 28 ha a měla výnos 1,7 t/ha. Na 50 ha pěstuje AGROS HANÁ i kukuřici na zrno. Cukrová řepa zaujímá výměru 68 ha. „Výnos bývá zhruba 80 tun z hektaru, ale pěstební plochy cukrovky, která byla ve zdejší oblasti jednou z nejrozšířenějších plodin, klesá. Důvodem je odchod cukrovarnické společnosti Eastern Sugar,“ dodal smutně agronom Jan Blaha.
Papírování zabere spoustu času
Jak dále uvedl, práce na poli je v dnešní době v podstatě za odměnu. Největší problém současného zemědělství spatřuje ve složité administrativě, která zabere spoustu času, ale s polařením neoddělitelně souvisí. Ať už jde o řešení nájmů, vlastnických vztahů, nebo dotační politiku a nový občanský zákoník. „V naší firmě pracuje pět stálých zaměstnanců. Na sezónní práce si smluvně najímáme další pracovníky i s technikou, zejména sklízecími stroji. Z vlastní mechanizace nejčastěji využíváme traktor John Deere 8345R, Fendt 926, sklízecí mlátičku New Holland TX68 a postřikovač Hardi 4100,“ poznamenal Pavel Blaha, spolumajitel a jednatel firmy AGROS HANÁ. Díky kvalitní technice a využívání satelitního navigačního systému GPS se společnosti daří ušetřit značnou část nákladů na chemii. „Vlastníme postřikovač Hardi se satelitním naváděním, který se nám v praxi velmi dobře osvědčil. Hnojení přizpůsobujeme vlastnostem půdy na jednotlivých pozemcích. Pravidelně si necháváme dělat od roku 2000 rozbory půd, takže pozemky máme důkladně zmapovány a přesně víme, kam je potřeba dát více živin a kam méně. Šetří to hnojivo, ale má to i dobrý vliv na úrodnost půdy,“ prozradil agronom Jan Blaha a tím, že většinu půdy, na které Agros Haná, s. r. o., hospodaří, mají v pronájmu, který činí 2,1 procenta z ceny půdy. Ta se pohybuje kolem 120 tisíc korun za hektar.
Nejasná pravidla greeningu
„Letos nám trochu komplikoval hospodaření v této oblasti greening. Museli jsme se rozhodnout, kolik hektarů ozimé řepky a ozimé pšenice zaset kvůli podpoře ozelenění. Nevěděli jsme, stejně jako celá zemědělská veřejnost, kolik procent výměry nechat ladem, abychom dosáhli na dotace na takzvané ozelenění. Nakonec jsme se rozhodli nechat část naší výměry na jarní setí, abychom podmínky pro získání dotací splnili. Je mrzuté, že stále nejsou dána jasná pravidla ozelenění, což značně komplikuje osevní postup, o kterém se rozhoduje už na podzim. Ještě uvidíme, zda půdu necháme ladem nebo na ní zasejeme trávu, jeteloviny či luskoviny. Otázkou zůstává, zda my jako zemědělci, kteří se mají starat o půdu, uděláme dobře, když na ni nic nezasejeme?“ konstatoval Jan Blaha.
Bouřka vyřadila z provozu sklízecí mlátičku
Za nejhorší zážitek považuje Pavel Blaha letošní žně. „Od srpna pršelo a nebylo téměř možné vjet na pole. „I když jsme většinu úrody sklidili za sucha, posledních pár hektarů jsme odváželi jenom jednu vlečku za den a ke konci žní se muselo hodně sušit. Nejhorším zážitkem pro nás byla velmi silná bouřka, při které nám vypověděla službu sklízecí mlátička a hrozilo, že stroj uvízne v bahně a nedostaneme ho z pole. Nakonec se nám po velkém úsilí podařilo pomocí silného traktoru kombajn vyprostit. Důvodem poruchy byl jediný drátek, který vyřadil z provozu celý stroj,“ popsal spolumajitel společnosti nejhorší zážitek během žní. „Úroda byla letos dobrá, zejména díky tomu, že se nám podařilo sklidit 60 % ploch ještě před příchodem silných dešťů,“ konstatoval Pavel Blaha. Jak dále řekl, největším úspěchem letošního roku bylo to, že všechny důležité plodiny dosáhly rekordních výnosů, jaké ve Stařechovicích nepamatují. Sladovnický ječmen měl nejvyšší výnos 8,6 t/ha, ozimá pšenice 10,8 t/ha a ozimá řepka 5,3 t/ha.*
