Vyšší výnosy plodin kladou zvýšené nároky na zajištění dostatečného přísunu mikroživin pro rostliny, ovšem zdaleka nejen pro ně. Nedostatek mikroživin se následně projeví v celém potravním řetězci a důsledkem je hlad. A takový hlad má navzdory své nenápadnosti velmi negativní důsledky.
Pojem skrytý hlad označuje nedostatek vitaminů a minerálních látek a nesouvisí s množstvím spořádaného jídla, nýbrž s kvalitou potravin, tedy s tím, zda nám strava poskytuje to, co tělo potřebuje. V případě zinku je fenomén skrytého hladu velmi často zmiňován. Ačkoli je zinek považován za rizikový prvek a jeho nadbytek v životním prostředí je spojen s jeho toxickým působením na rostliny i živočichy, hnojení zinkem při jeho nižším obsahu v půdě má pozitivní vliv nejen na výši výnosu (zinek ovlivňuje zejména počet zrn v klasu), ale mnohem častěji je vyzdvihován jeho vliv právě na kvalitu sklízených produktů.
Pro zemědělskou prvovýrobu důležitá a relativně snadno proveditelná je výzva obohacení obilných zrn zinkem jakožto nástroj ke zvýšení jeho příjmu populací. Tím se dostáváme k tzv. biofortifikaci.
Na rozdíl od fortifikace definované jako přidávání mikroživin do potravin a potravinářských výrobků, se biofortifikací rozumí zvyšování obsahu požadovaných živin v jedlých částech plodin, tedy „krmení“ rostlin v průběhu jejich života. Na oplátku živá rostlina přijme živinu „za svou“ a v takové formě je následně i lépe využitelná v našem trávicím traktu. Biofortifikace se dosahuje dvěma způsoby, a to buď aplikací hnojiv a stimulací rostliny k příjmu těchto minerálních látek, nebo šlechtěním rostlin.
K posouzení vlivu dlouhodobého hnojení na obsah zinku v zrnu jarního ječmene byly využity výsledky z roku 2020 z přesných polních pokusů Katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin založených v roce 1996 na pěti pokusných stanovištích s různými půdně-klimatickými podmínkami v České republice. Byly porovnávány čtyři varianty hnojení: N, P, K v minerálních hnojivech (NPK), chlévský hnůj, čistírenské kaly a minerální hnojení s přídavkem ZnSO4 (NPK + Zn). Z výsledků vyplynulo, že ani dávka hnoje pokrývající veškerou potřebu dusíku nepředstavuje dostatečný zdroj zinku pro významné zvýšení obsahu zinku v zrnu jarního ječmene. Ačkoli aplikace čistírenských kalů vedla na většině stanovišť k akumulaci přístupného zinku v půdě ve srovnání s variantami NPK a hnůj, pro dosažení významného zvýšení obsahu zinku v zrnu by bylo nutné i v případě kalu zařadit doplňkový zdroj zinku v podobě listové aplikace.
Toto téma rozebírají odborníci z České zemědělské univerzity v Praze (Ing. Ondřej Sedlář, Ph.D., a kol.) v článku zařazeném v časopise Úroda (6/2025).*
Úvodní fotografie: Foliární aplikace v raných vývojových fázích zajistí rostlinám dostatek zinku při jeho nízké dostupnosti z půdy, ale pro biofortifikaci zrna je efektivnější zvolit pozdější termín aplikace Foto Ondřej Sedlář
