V Žabčicích u Brna proběhl ve spolupráci s Ústavem agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně a Mezinárodní organizací pro výzkum ve zpracování půdy ISTRO ČR seminář MendelInfo 2017 pro zemědělce zaměřený na ozimé obilniny. Kromě aktuálního stavu a rizika poškození porostů se přednášející věnovali i vlivu agrotechnických opatření na jejich výnos a kvalitu, nebo tomu, proč potřebujeme modely predikce chorob a škůdců.
Prof. Ing. Jan Křen, CSc., z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně ve své přednášce vyhodnocoval využívání agrochemikálií v pěstebních technologiích obilnin z pohledu ekonomiky a dopadů na životní prostředí.
Otázkou, proč potřebujeme modely predikce chorob a škůdců, se zabýval Ing. Karel Klem, Ph.D., z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. „Probíhající změna klimatu znamená na jedné straně dlouhodobé změny podmínek pro výskyt škodlivých organismů a na straně druhé výrazné zvýšení variability průběhu počasí. Dlouhodobé trendy jsou spíše otázkou desetiletí a způsobují změnu významnosti jednotlivých škodlivých organismů a zejména pak nástup nových chorob, škůdců a plevelných druhů. Modely umožňují predikovat změny škodlivosti či nástup nových druhů, což je důležité pro šlechtění a vývoj metod ochrany. Zvyšování variability počasí je aktuální problém, který vede ke značným rozdílům ve výskytech mezi jednotlivými ročníky i mezi regiony. Modely mohou sloužit jako nástroj při rozhodování o aktuálních opatřeních a v důsledku tak ušetřit značné náklady na ochranu nebo ztráty na tržbách. Přispívají také k omezení zátěže životního prostředí pesticidy,“ vysvětlil.
Podle RNDr. Iljia Prášila, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., se mrazivé zimy pravidelně opakují, což dříve nebývalo běžné a k silnému poškození ozimů dochází dvakrát za dekádu. Mrazivá zima 2016/2017 s sebou přinesla rizika poškození rostlin zaplavením vodou nebo uzavřením rostlin v ledu. Vyskytovaly se i oblasti s dlouhodobou sněhovou pokrývkou a nezamrzlou půdou, což přináší rizika poškození rostlin komplexem plísní sněžných. Závěrem shrnul, že rostliny ozimů jsou méně odnožené, působí na ně i další faktory zimy (vertikální pohyby půdy, zaplavení vodou či uzavření v ledu, výskyt plísně sněžné). Větší poškození podle něho hrozí u nízkoodolných odrůd.*
Více informací přineseme v týdeníku Zemědělec.
